VZNIK VČELÍ MATEŘÍ KAŠIČKY

Nepředvídatelný vznik včelí mateří kašičky

Nepředvídatelný vznik včelí mateří kašičky nastává tehdy, když je její vznik nečekaný, jinými slovy neplánovaný. Tento proces může nastat v těchto třech ojedinělých případech:

• když má včelstvo náladu se rojit
• během tiché výměny včelích matek
• když je včelí úl bez včelí matky

Nálada včelstva se rojit, tedy přirozený instinkt včelstva, se dá snadno charakterizovat tím, že si včely začnou budovat nová plodiště v úlu. Pokud nenastane žádný důvod pro zničení těchto nových plodišť, matka do nich naklade vajíčka. Včely je budují obvykle v měsících květen – červen, když jim příroda poskytuje dostatečné množství potravy, čímž se počet včel v úlu zvyšuje a na základě toho rozšiřují svůj úl. Také se v tomto období projevuje u včel rozmnožovací instinkt. Během tohoto období se počet včel rapidně zvýší a tak včely dělnice začnou budovat plodnice větších rozměrů. Plodnice mají oválný tvar a včely je budují vždy od okraje úlu. Vylíhlé larvy z nakladených vajíček jsou ihned po vylíhnutí zásobené včelí mateří kašičkou, kterou jim poskytnou včely dělnice. Na základě toho, že včelí rodina je početná a její nálada se rojit je v plném proudu, včely dělnice napustí plodnice velkým množstvím včelí mateří kašičky. Výhodou plodnic je to, že jich je hodně, takže obsahují i mnoho včelí mateří kašičky.

Tichá výměna včelích matek je proces, kdy chce včelí rodina vyměnit včelí matku bez rojení. V tomto případě však včelí matka zůstává v úlu a to nehledě na vylíhnutí mladé matky a rojení. Pokud nastane taková situace, starší matka obvykle klade vajíčka i nadále, dokud se nezačne pářit. Někdy může nastat i situace, kdy po určitou dobu obě matky kladou vajíčka současně. Většina včelařů si více cení těch úlů, které samostatně obměňují včelí matku přirozeným procesem tiché výměny včelích matek. Právě z takových včelích rodin se chovají včelí matky pro ostatní včelíny. Pro proces tiché výměny včelích matek je charakteristické, že na rozdíl od nastoupení rojového instinktu včely nebudují velké plodnice, ale pouze několik (většinou 2-3). Ty jsou pak následně stejně hojně zásobené včelí mateří kašičkou, ale z pohledu získávání mateří kašičky je tento způsob méně významný.

Situace, kdy je včelí úl bez včelí matky může nastat z několika důvodů a to i bez včelařova plánovaného zásahu. Nejčastějším důvodem je však onemocnění nebo uhynutí včelí matky, což může být způsobeno také nepozorností včelaře při manipulaci s úlem. Ve včelím úlu bez matky se plodnice pro včelí matky nazývají také náhradními plodnicemi. Tyto náhradní plodnice se nebudují od kraje úlu jako obvykle, ale od středu. Náhradní plodnice jsou předělané ze starších, již existujících buněk úlu. V těchto náhradních plodnicích jsou vylíhlé larvy včel krmeny včelí mateří kašičkou až poté, co včely dělnice dokončily přestavbu původních buněk. Jelikož z náhradních plodnic není možné získat větší množství mateří kašičky, jsou považovány za nevýhodné.

Vyhodnocení nepředvídaného vzniku včelí mateří kašičky

Z hlediska plánované produkce včelí mateří kašičky je tento způsob neefektivní, jelikož včelař objevuje nové včelí plodnice jen náhodně. Může se také stát, že je objeví pozdě, a v tomto případě jsou plodnice ještě otevřené, což znamená, že obsahují málo mateří kašičky. Naopak, když jsou již plodnice uzavřeny, včelí mateří kašičku z nich už nedokážeme získat. Je všeobecně známo, že nepředvídaně vzniklá včelí mateří kašička tvoří jen malé procento z množství, které je plánovaně produkováno.

Plánovaná produkce včelí mateří kašičky

Plánovaná produkce včelí mateří kašičky je vědomá činnost včelaře, která závisí na několika okolnostech. Pokud chceme dosáhnout toho, aby byla produkce včelí mateří kašičky racionální a vyvážená, musíme znát následující podmínky.

Využití instinktů včel na produkci včelí mateří kašičky

Vrozené instinkty včel jsou složitými nepodmíněnými reflexy, které vzbuzují dojem, že včely jednají na základě myšlení. Instinkty včel mohou být získané nebo zděděné. Každá včelí rodina resp. včelí druh má instinkty vyvinuté jinak. Vývoj včelích instinktů a jejich uplatnění ovlivňují 2 faktory:

• přírodní podmínky
• vlivy chovu včel

Včelař není schopen ovládat přírodní podmínky, které ovlivňují chování včel, avšak o to více má schopnost ovládat proces chovu včel. Včelař a jeho zásahy do chovu včel mohou dopomoci k vývoji / zdokonalení určitých instinktů a také některé instinkty brzdit. Důležitým faktorem při produkci včelí mateří kašičky je správné ovlivnění některých včelích instinktů. Pokud je toho včelař schopen, má k dispozici všechny podmínky k dosažení jeho úspěchu.
Při produkci včelí mateří kašičky jsou u včel důležité zejména tyto instinkty:

Instinkt rozmnožování se – tento instinkt zajišťuje růst počtu včel ve včelích rodinách od jara do podzimu. Včelař je schopen ovlivnit tento instinkt tím, že poskytne včelám dostatek potravy. Tato metoda se nazývá energetické krmení a podněcuje včely k usilovné snůšce pylu. Další praktikou je také přesun úlů na louky. Podstatou však je, aby se instinkt rozmnožování u včel nesnížil během celého chovného období. Jednou z hlavních podmínek produkce mateří kašičky je síla včelích rodin. Na základě instinktu sběru včely sbírají a skladují jejich potravu v úlu. Tento instinkt má většinou příznivý účinek na produkci mateří kašičky a pouze v ojedinělých případech může mít opačný účinek. Tento případ může nastat tehdy, pokud se při produkci mateří kašičky vyskytne hojný zdroj potravy, který potom včely rázně nanášejí do úlu. Při takovém nanášení potravy do úlu instinkt sběru potlačí všechny ostatní instinkty natolik, že se produkce mateří kašičky u včel kompletně zastaví. Právě proto je důležité, aby včelaři neplánovali produkci mateří kašičky v hlavním období sklizně potravy.

Instinkt sebezáchovy je dalším důležitým instinktem, který má vliv na produkci včelí mateří kašičky. Když včelí rodina z jakýchkoliv příčin ztratí včelí matku, pokouší se vychovat další matku, která ji nahradí. Z tohoto důvodu se začnou stavět plodnice, z nichž později získáváme mateří kašičku. Instinkt budování u včel se projeví v období sklizně potravy, kde na základě velkého množství potravy začnou včely stavět nové buňky úlu. Instinkt budování lze zpozorovat i při stavbě jednotlivých částí úlu a jejich specifickém tvaru, jehož stavba je ovlivněna jejich dalšími instinkty. Příkladem je začátek budování plodnic. Tehdy víme, že u včelí rodiny nastal instinkt rozmnožování. I instinkt rozmnožování má důležitý vliv na produkci včelí mateří kašičky.

Rozmnožovací instinkt – Vyvrcholí v období, kdy včelí matka a trubci dosáhnou pohlavní vyspělosti. Včelí matka je pohlavně zralá hned po prvním dni od jejího vylíhnutí. U trubců je to v osmý den od jejich vylíhnutí. Rozmnožovací instinkt včel dělnic se projevuje stavbou buněk úlu, kde se budou vyvíjet budoucí larvy trubců a včelích matek. K jejich roli patří i starost o larvy včelích matek. Rozmnožovací instinkt včel dělnic úzce souvisí s růstem počtu mladých včel. V případě, že je produkce mateří kašičky u včel nadbytečná, krmí se jí navzájem, na základě čehož u včel dělnic sílí instinkt rozmnožování. Tento instinkt přechází do rojícího instinktu a následně se mění na instinkt opatrování. Vytvoření instinktu opatrování u včel je jedním z hlavních podmínek pro produkci včelí mateří kašičky. Intenzita tohoto instinktu se dá zvyšovat a udržovat energetickým krmením, případně náhradou pylu, který má optimální obsah bílkovin.

Jaká včelí rodina je nejvhodnější pro produkci včelí mateří kašičky?

Teoreticky umíme odebrat mateří kašičku od jakékoli včelí rodiny. Nicméně pro včelaře je důležitá efektivní a dlouhodobá produkce mateří kašičky, proto je důležité zhodnotit, která včelí rodina je pro tento cíl nejvhodnější. Ideální včelí rodina pro produkci mateří kašičky musí disponovat určitými danými vlastnostmi. Je velmi důležité, aby byla včelí rodina zdravá. Do včelařství patří jen zdravé včelí rodiny a to není jen včelařova prvořadá povinnost, ale i zájem celé včelařské společnosti. Dále je velmi důležité, aby byla včelí rodin silná, aby mohla vybudovat co nejvíce plodnic pro včelí matky. Následně je důležitým faktorem dostatečný počet nakladených vajíček a to v takovém pořadí, aby se mladé včely líhly postupně. Počet včel dělnic musí převyšovat počet mladých včel kvůli tomu, aby je mohli bohatě zásobit včelí mateří kašičkou. Včelí matka musí být starší, protože pouze tehdy včelí rodina pociťuje, že matka klade vajíčka s menším výkonem a právě tehdy začnou včely dělnice budovat plodnice pro včelí matky. Tento proces je velmi významný z hlediska produkce včelí mateří kašičky. Včelí úl musí obsahovat dostatek zásob medu, aby byly včely podněcovány k budování plodnic pro včelí matky. Úl musí také obsahovat hojné zásoby pylu, protože díky jeho obsahu bílkovin jsou mladé včely schopné vyprodukovat hojné množství včelí mateří kašičky.

Příprava včelí rodiny na produkci mateří kašičky

Pokud chceme dosáhnout, aby vybraná včelí rodina efektivně produkovala mateří kašičku a vedle toho využila své danosti, musíme ji k tomu odborně a včas připravit. Už na podzim musíme dbát na to, abychom zajistili dostatečné potomstvo včel, které pak důkladně připravíme na přezimování. Na jaře dopomůžeme včelí rodině k rychlému vývinu tím, že jim poskytneme ideální podmínky. Musíme dbát na to, aby se včelí rodina po zimě rychle zotavila a zesílila, čehož dosáhneme právě energetickým krmením. Na základě toho se u včelí rodiny projeví instinkt rojení. Správně připravená včelí rodina je pohlavně zralá a její instinkt opatrování je na maximu. Příprava včelí rodiny na produkci včelí mateří kašičky se shoduje s přípravou včelí rodiny určené na chov včelích matek.

Taková včelí rodina má následující charakteristické znaky:

• včely vyplní celý obsah úlu a zdržují se i pod okraji úlu
• včely se seskupují kolem otvoru úlu
• včelí matka ihned naklade vajíčka do prázdných buněk úlu
• včelí rodina buduje další plodnice

Včelí rodina s výše uvedenými vlastnostmi dosáhla vrcholu instinktu rojení. Taková včelí rodina je ideální a výborně připravena na produkci včelí mateří kašičky.

Energické krmení během produkce včelí mateří kašičky

V předchozím odstavci jsme psali o tom, jak se dá udržet a zvýšit instinkt rojení pomocí energetického krmení. Musíme říci, že energetické krmení včelí rodiny je neodmyslitelnou podmínkou pro maximální produkci mateří kašičky. Pojem energetické krmení známe v užším a širším slova smyslu. V širším slova smyslu se rozumí jako dávkování všech složek, které má včelí rodina nedostatek a které jsou podmínkou při produkci mateří kašičky. Včelí rodina, ze které chceme získat určité množství mateří kašičky, musí mít následující vlastnosti:

• musí být silná a zdravá
• ve včelí rodině je nutná přítomnost starší včelí matky
• aktivní instinkt rojení
• dostatečné množství larev s převahou mladých včel
• dostatečné množství teplé vody
• zásoby medu a pylu
• příznivé počasí

Aktivita včelí rodiny může být podporována i vodou, a to pokud se úl nachází na místě s nedostatkem vody. Za energetické krmení se považuje také přikrmování včel medem a pylem. Tento způsob probereme podrobněji.

Energetické krmení povzbuzuje ve včelách instinkt sběru potravy. Když včely nejsou schopny uskladnit dostatečné množství potravy, z důvodu jejího nedostatku, je důležité použít tuto metodu. Když včely nejsou schopny sbírat nektar, přikrmujeme je medem, sirupem nebo navlhčeným cukrem. Když mají nedostatek pylu, přikrmíme je přípravky, které slouží jako náhrada pylu.

Jak jsme již zmínili, pokud potrava včel neobsahuje pyl, tedy bílkoviny, včely nejsou schopny vyprodukovat dostatek mateří kašičky. Nedostatek pylu také způsobuje nedostatečné vyvinutí hltanových žláz u mladých včel. Je evidentní, že jedině pyl obsahuje bílkoviny potřebné k produkci mateří kašičky. Právě pro ně je energetické krmení kombinované. To znamená, že včelí rodině poskytneme potravu, která obsahuje dostatečné množství pylu nebo náhrady pylu. Předností krmení medem je fakt, že samotný med obsahuje i pyl.

Kvůli úspornosti se však medem krmí pouze v ojedinělých případech, například když je v úlu med nižší kvality. Na energetické krmení se obvykle používá roztok cukru a vody, do kterého přidáme náhradu pylu. Dobrých výsledků při produkci mateří kašičky lze dosáhnout i přikrmováním se sirupem, ke kterému přidáme i pěnovou vrstvu medu. Právě tato pěnová vrstva má vysoký obsah pylu, který napomáhá k produkci mateří kašičky. Podobného výsledku můžeme dosáhnout i tehdy, když do cukerného roztoku nalijeme vodu, ve které jsme omyli víko nádoby od medu. Na víko nádoby od medu se totiž uloží hodně pylu. Samozřejmě pro přikrmování je nejlepší přírodní pyl. Ten včelaři získávají z květů různých rostlin a stromů. Pokud se v daném období nenachází dostatek pylu v přírodě, na přikrmování včel se používají přípravky, které pyl nahrazují. Takovým přípravkem je například i sójová mouka nebo Tebi droždí.

Výhodou přikrmování cukrovým těstem, nebo cukrovo-medovým těstem je i to, že je v tuhé formě a stačí, když ho umístíme pouze na vrch úlu. Na přikrmování cukrovým sirupem se používá speciální krmítko. Známe více druhů krmítek, ale nejčastěji používaným je krmítková nadstavec, který je připevněn na vnější stranu vchodu úlu.

Další výhodou přikrmování cukrovým těstem je jeho dlouhodobost, protože ho včely mohou konzumovat neustále. Účinek přikrmování cukrovým sirupem není stálý, jestliže jsou ho včely schopny rychle zkonzumovat. Z tohoto důvodu je třeba přikrmovat včely 3-krát denně a to množstvím 2 až 3 dcl cukrového sirupu. V případě, že je přikrmíte pouze jednou denně, použijme alespoň půl litru cukrového sirupu. Mnoho včelařů tvrdí, že příkrm cukrovým sirupem v malých dávkách každý třetí den je efektivnější. Nejideálnějším řešením přikrmování sirupem je přikrmování pomocí kapátka, které poskytuje rovnoměrné dávky sirupu, čímž dosáhneme trvalejší účinek. Přikrmování si však nesmíme plést se samotným krmením ve velkých dávkách, jinak bude výsledek produkce včelí mateří kašičky přesným opakem našeho očekávání.

Teď už víme, že pokud chceme dosáhnout zvýšení produkce mateří kašičky, musíme použít energetické přikrmování. Ale pokud chceme, aby bylo ještě i samotné přikrmování efektivněji, můžeme přidat do energetické směsi více vitamínů. Za tímto účelem se přidává kyselina pantothenová, která má příznivý účinek na nervový a žlázový systém včel. Také je zvykem přidávat pivovarské kvasnice nebo pekařské droždí.
Následující směsi dosahují nejlepší efekt

Cukrové těsto na Ratnerův způsob – složení: 2kg cukru, 0,5kg sušeného odstředěného mléka a 1kg medu. Cukr a sušené odstředěné mléko důkladně smícháme a následně nalijeme do zahřátého medu (teplota medu nesmí přesahovat 40°C) a mícháme, dokud nedostaneme pevnou hmotu. Cukerný roztok s droždím – složení: 0,5kg cukru (můžeme použít také med) rozmícháme v 1l vroucí vody (když použijeme med, tak voda nesmí vřít), rozmícháme 50g droždí s 3 – 4 kávovými lžičkami cukru a následně přidáme do cukrové vody. Následně tuto směs přivedeme znovu do bodu varu: po vychladnutí ji dáme včelám. Denní dávka této přikrmovací směsi se doporučuje chystat vždy čerstvou, protože se může stát, že při uskladnění zkysne. Cukerný roztok obohacený o živou kulturu z pivovarských kvasnic – složení: 1kg cukru smícháme s 0,5l tekutých pivovarských kvasnic a následně přivedeme do bodu varu. Když tato směs vychladne, přimícháme k ní dalších 0,5 l tekutých pivovarských kvasnic. Cukrový roztok z pivovarských kvasnic bez živé kultury – složení: 1kg cukru smícháme s 1l tekutých pivovarských kvasnic, přivedeme do bodu varu a po vychladnutí jím můžeme nakrmit včely.

Ke zmiňovaným receptům krmících směsí můžeme použít běžně používané droždí nebo pivovarské kvasnice. Pivovarské kvasnice v suché formě lze koupit v lékárně a v tekuté formě je lze dostat v pivovarech. Hltanové žlázy včel jako jediné produkují včelí mateří kašičku, proto je důležité přikrmovat včely takovou směsí, která je stimuluje co nejlépe. Zamaraev dokázal, že různé směsi energetického přikrmování odlišně ovlivňují množství plodnic a v nich i množství včelí mateří kašičky. Dále zjistil, že včely, které jsou energeticky přikrmovány cukerným roztokem, budují o 300% více plodnic a ty, co jsou přikrmováno sirupem o 550% ve srovnání se včelami, které nebyly přikrmováno žádnou směsí. Množství plodnic a jejich obsah včelí mateří kašičky byl také výrazně vyšší u včelích rodin, které byly přikrmovány. Na základě vyjmenovaných faktů můžeme tvrdit, že energetické krmení ovlivňuje počet včelích plodišť a také na množství mateří kašičky v ní.

Jiní výzkumníci dokázali, že krmná směs s obsahem vitamínů B, C a hydrolyzované mléčné bílkoviny podporuje rozmnožování včel o 20 až 30% a produkci mateří kašičky až o 200 – 250%. Tyto složky totiž podporují u včel vývin hltanové žlázy, výsledkem čehož je vysoká produkce mateří kašičky. Bek a Viver svými výzkumy prokázali, že přídavek kyseliny pantothenové do potravy včel také podporuje rozmnožování a produkci včelí mateří kašičky. Právě z tohoto důvodu se dá vysvětlit výborný efekt pivovarských kvasinek jako součást směsi na přikrmování.

Naši včelaři používají na přikrmování včel mnoho kombinovaných cukrových těst, které se skládají z různých složek. Nejpoužívanější cukrové těsto se nazývá cukrové těsto Osička. Recept na toto těsto je následující: 4kg moučkového cukru, 2kg Tebi sladidla, 2kg sušeného odstředěného mléka a 18kg medu (zahřátý na 60°C). Toto množství ingrediencí je určeno k výrobě směsi na přikrmování pro 10 včelích rodin.

Včelař Osička používá tento druh cukrového těsta již od roku 1961. Tento druh cesta se doporučuje v 8mm vrstvě zabalit do celofánu a rozmístit mezi včelí hnízdo a medové komory.

Poznámka: V tomto odstavci jsme se snažili vysvětlit podstatu užívání energetického přikrmování včel, protože bez něj je nemožné dosáhnout velké produkce včelí mateří kašičky.

Příprava chovných včelstev

Pod pojmem chovná včelstva rozumíme nakladená vajíčka a nejmladší larvy, které se z nich vylíhnou, a jsou následně použity k chovu včelích matek. Tento pojem můžeme použít i pro chov včelstev na produkci včelí mateří kašičky. Jediný rozdíl je ten, že dané chovné včelstvo je použito na produkci mateří kašičky.

Na produkci včelí mateří kašičky jsou nejvhodnější včely 1 až 24 hodin po vylíhnutí. Včela nemůže být starší než jeden den. Jako chovné včelstvo pro tento cíl jsou používány včelí dělnice. Věk včel umíme určit z jejich tvaru těla a barvy jimi vyprodukované včelí mateří kašičky.

Právě vylíhnutá včelí dělnice je přibližně 1,6mm dlouhá a vejde se do buňky o průměru 1mm. Její tělo je průhledné a je uložena v tekutině na spodku buňky. Pouhým okem ji téměř nejde zpozorovat, protože vypadá jako malá kapka. Nejprve začne larva sílit v oblasti hlavy, na konci prvního dne od vylíhnutí se tato oblast zúží a naopak břišní část zesílí. Tehdy délka larvy dosahuje 2,5mm a její tělo už není tolik průhledné. Na konci druhého dne její délka dosahuje již 6mm. V tomto období můžeme zpozorovat tělo larvy v buňce jako půlkruh. Po třech a více dnech tvoří larvy v buňce již celý uzavřený kruh a vyplňují celý obsah buňky.

Je vhodnější odebrat včelí mateří kašičku od buňky nebo od larvy? Jak jste se již mohli dočíst, na produkci včelí mateří kašičky jsou nejvhodnější jednodenní larvy, nicméně jsou situace, kdy včelaři použijí pro tento cíl i včelí vajíčka. Oba tyto způsoby mají pozitiva i negativa. Jedinou výhodou odebrání včelí mateří kašičky od vajíčka je ta, že věk vajíčka umíme s jistotou určit, což v případě larvy není pravda.

Nevýhody odběru včelí mateří kašičky od vajíček jsou:
Včelí rodina staví zpravidla pro vajíčka méně buněk na chov matek.
Na základě věku vajíček se produkce včelí mateří kašičky prodlužuje.

Jak můžeme získat chovné včelstvo, které má vhodný věk pro odebrání včelí mateří kašičky?
Způsoby, kterými můžeme získat chovné včelstvo, které má vhodný věk pro odebrání včelí mateří kašičky, se dají rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny patří výběr chovných jednotek bez oplodňovacích jednotek. Druhým způsobem je výběr chovných jednotek v oplodňovacích jednotkách. Podrobný popis oplodňovacích jednotek získáte v sekci potřebné pomůcky k produkci včelí mateří kašičky.

Získávání chovných jednotek bez oplodňovacích jednotek

Včelí plást vložíme mezi plásty určené k chovu trubců. Nejčastěji se dávají uprostřed úlu. Chovným včelstvem nazýváme včely, které se starají o vajíčka a larvy. Pokud chceme odebrat včelí mateří kašičku od třídenních vajíček, vložený plást vybereme od chovného včelstva za tři dny. Ale pokud chceme odebrat mateří kašičku od jednodenních larev, tak z úlu vybereme plásty za 4 dny.

Nevýhoda této metody je, že nemůžeme zaručit, aby včelí matka kladla vajíčka na daném plástu. Pokud chceme dosáhnout, aby včelí matka kladla vajíčka na daném plástu, musíme tento plást den dopředu vložit do medové komory jiné včelí rodiny. Plást se zde nejen ohřeje, ale také získá pach včelí rodiny. Pokud následně vložíme plást do úlu chovného včelstva, je více než pravděpodobné, že do něj matka vajíčka naklade. Avšak i přesto nám tento způsob získávání chovných jednotek nezaručuje takový úspěch jako získávání chovných jednotek v oplodňovacích jednotkách.

Získáváí chovných jednotek v oplodňovacích jednotkáchn

Oplodňovací jednotky jsou vhodné pro produkci včelí mateří kašičky, jelikož můžeme s přesností určit jejich věk. S oplodňovacími jednotkami pracujeme následovně:

Nejprve najdeme včelí matku a vložíme ji do krabičky od zápalek a připravíme ji na vložení do oplodňovací jednotky. Pokud jsme před tím označili včelí matku, tento proces bude jednodušší. Do oplodňovací jednotky opatrně nahrneme mladé včely ze dvou až tří plástů. Dále umístíme do oplodňovací jednotky prázdný plást (viz. v C sekci jaké „plásty používáme na produkci mateří kašičky“). Připravenou matku opatrně přemístíme z krabičky od zápalek do oplodňovací jednotky, kde ji zavřeme.

Následující den vyjmeme plást z oplodňovací jednotky. Mezitím už včelí matka nakladla do plástu vajíčka a my víme, že vajíčka jsou jednodenní. Je dobré si na vrch oplodňovacích jednotek napsat datum oplodnění, nebo si je očíslovat. Plást dočasně umístíme do chovných úlů. Do oplodňovacích jednotek znovu nahrneme mladé včely z jednoho až dvou plástů a opět vložíme nový plást. Z oplodněného plástu chovného úlu přemístíme matku do oplodňovací jednotky, kde ji zavřeme. Z chovného úlu vybereme plást s nakladenými vajíčky a umístíme ho do medové komory včelí rodiny. Později se do medových komor přemístí i ostatní oplodňovací jednotky. Tím pádem můžeme říci, že jsme zajistili zásoby oplodňovacích jednotek, přičemž známe nejdůležitější faktor- jejich věk.

Jednu stranu plástu přitlačíme na oplodňovací jednotku tak, aby k ní neměla přístup včelí matka. Tento způsob je v praxi nejjednodušší. Na základě výzkumů můžeme říci, že chovné jednotky odlišného věku na jednom místě produkují méně včelí mateří kašičky, než když použijeme chovné jednotky stejného věku. To znamená, že produkce včelí mateří kašičky je vyšší pro chovné jednotky stejného věku.

Principy zacházení s chovnými jednotkami

Když vkládáme chovnou jednotku na oplodňovací plást ke včelí rodině, je velmi důležité, abychom to dělali v čistém prostředí a s čistýma rukama, jelikož je třeba, aby včelí rodina přijala oplodněný plást a aby na něm vybudovala co nejvíce buněk. Před manipulací s chovnými jednotkami je nutné, abychom si umyli ruce a nepoužívali kadidlo, abychom na chovné jednotky nepřenesli nežádoucí pachy. Při této práci je také přísný zákaz kouření, jelikož by se nikotin mohl vsáknout do oplodňovacích jednotek.

S oplodňovacími jednotkami pracujeme na čistém a vzdušném místě, nikdy ne na místě, kde se je cítit naftalen, petrolej, nafta a podobně. Oplodňovací jednotky jsou velmi citlivé a je nutné s nimi zacházet opatrně. Té strany plástve, na níž jsou umístěny oplodňovací jednotky, se nesmíme dotýkat. Také ho musíme ochránit před třesením a právě proto se během jeho vyjímání z úlu nesmí včely střást, jen jemně shrnout. Při práci dáme pozor, aby oplodňovací jednotky nepopadaly na zem. Tato ostražitost je důležitá zejména tehdy, když pracujeme s larvami.

Naopak vajíčka nejsou natolik citlivá na měnící se teplotu a ani na otřesy. Tento fakt můžeme v náš prospěch využít zejména tehdy, když musíme přenést oplodňovací jednotky z jednoho místa na druhé. Když se chovné jednotky nacházejí na starším plástu, jeho buňky je třeba zkrátit. Ostrým a ohřátým nožem z nich odstraníme 1/3 nebo polovinu. Toto zkracování je důležité, protože tím významně usnadníme práci včelám, které přeměňují dělnické buňky na mateřské. Buňky není třeba zkracovat, pokud získáváme chovné jednotky z následujících plástů:

• Panenský plást
• Napůl vybudovaný plást
• Čerstvě vybudovaný plást

Nůž, pomocí kterého zkracujeme buňky na plástech, ohříváme v horké vodě. Přímé ohřívání nože lampou nebo svíčkou se nedoporučuje. Tímto způsobem bychom mohli nůž snadno přehřát, čímž bychom chovné jednotky poškodili a buňky by se spálily. Nůž by také dostal pach vosku. Horký nůž může nejen poškodit buňky, ale jeho teplota může být škodlivá i pro chovné jednotky. Ohřívání nože nad plamenem může způsobit, že čepel nože bude zakouřená. Kouř se tak může přenést z nože na chovné jednotky, což ovlivní počet mateřských buněk. Tím pádem může nepříznivě působit na produkci mateří kašičky. S chovnou jednotkou musíme zacházet rychle, ale opatrně. Všechny potřebné pomůcky si připravte předem.

Pokračování: 2. kapitola