O včelí mateří kašičce

Včelí mateří kašička je celosvětově známá jako pokrm králů pod názvem „Royal Jelly“. Včelí mateří kašička je pojmenována podle potravy včelí královny – mateří kašičky. Tímto jedinečným výměškem z hltanových žláz včel krmí včely dělnice larvy v prvních třech dnech po jejich vylíhnutí a včelí královnu během celého jejího života. Včelí mateří kašička má rozhodující vliv na měnící se počet včelích generací a také ovlivňuje délku života včelí královny. Většina výzkumů potvrzuje, že složky včelí mateří kašičky jsou jedinečné a jejich společný účinek má mnoho pozitivních vlivů na lidský organismus. Právě kvůli jejím účinkům se využívá v řadě zemí jako uznávaný lék na různá onemocnění.

Jak včelaři objevili včelí mateří kašičku?

Včelařům přivseobecneomaterskejkasicky práci nemohl uniknout jejich pozornosti fakt, že včelí královna je vzrůstově větší než ostatní včely – dělnice. Avšak během jejich vývoje je i období, kdy se nedají rozeznat a to během první fáze vývoje oplodněného vajíčka. Toto období je důkazem toho, že všechny včely měly stejnou šanci stát se včelí matkou nebo včelou dělnicí. Avšak po tomto období se postupně rozdíly mezi nimi zvyšují. Z oplodněného vajíčka se vylíhne včelí matka, nebo včelí dělnice.

Pro vývoj včelí matky potřebuje oplodněné vajíčko k vývoji 14-16 dnů, přičemž k vývoji včelí dělnice je potřeba 21 dní. Včelí dělnice zvýší svou tělesnou hmotnost od vylíhnutí až do konečného stádia vývoje o 1400- násobek jejich počáteční hmotnosti. U včelích matek je to 2700- násobek jejich počáteční hmotnosti. Délka života včelích dělnic je mnohem kratší, v letním období je to 4-6 týdnů. Naopak včelí matky se dožívají v průměru 5-7 let. Včelí dělnice jsou viditelně menší ve srovnání s včelími matkami a také jejich vzhled je mnohem jednodušší.

Včelí matky jsou větší, zejména jejich bříška jsou vyvinutější, delší a jejich zbarvení je výraznější. Avšak největším rozdílem mezi nimi je fakt, že včelí matky jsou jako jediné schopné klást oplodněná vajíčka a tím udržují jejich druh naživu. Největší počet vajíček kladou v období od května do července, což je přibližně 2500 vajíček denně. Množství vajíček umíme nejlépe rozpoznat porovnáním hmotnosti nakladených vajíček a hmotnosti včelí matky (tělesná hmotnost včelí matky odpovídá hmotnosti zhruba 1500 vajíček).

Včelaři a vědci se po několik generací výzkumů pokoušeli zjistit příčinu rozdílů mezi včelími matkami a včelími dělnicemi. Dnes už vědí, že jedinou příčinou jejich rozdílnosti je rozdíl v jejich potravě. Larva, ze které se má vyvinout včelí matka je krmena speciální potravou během vývoje i během celého svého života. Tato jedinečná a velmi hodnotná potrava je právě včelí mateří kašička. Právě proto se nazývá včelí mateří kašička elixírem dlouhého života a plodnosti.

Jak vzniká mateří kašička?

Včelívseobecneomaterskejkasicky2 mateří kašička je bílý kašovitý výměšek hltanových žláz včel dělnic starých 6 – 12 dnů. Má specifickou vůni a typickou nakyslou chuť. Tyto hltanové žlázy (glandula pharingealis) dělnic včely medonosné se nacházejí v přední části jejich hlavy. Na rozdíl od včel dělnic, včely matky a trubci tyto hltanové žlázy nemají. Jak jsme již zmínili, mateří kašička má velký vliv nejen na včelí matku, ale i na vývoj dalších včelích generací. Včely dělnice během svých prvních 3 dnů života krmí tímto kašovitým výměškem z úst do úst larvy včel a včelí matku během celého jejího života. Můžeme říci, že mateří kašička má vliv na život všech včel, jakož i na budoucnost úlu. Vývoj hltanových žláz u včel dělnic začíná již prvním dnem jejich vylíhnutí, avšak mateří kašičku z nich začnou produkovat o 3 až 4 dny později. Hltanové žlázy včel dělnic produkují největší množství mateří kašičky od 6 do 10 dne jejich života. V tomto období jejich života jsou tyto žlázy velké a oteklé. Později během 10 až 12 dne jejich života se produkce mateří kašičky ze dne na den snižuje, dokud se během 20 až 25 dne jejich života zcela nezastaví. Tehdy se hltanové žlázy včel dělnic rapidně zmenší. Obecně funkce hltanových žláz včel dělnic závisí na obsahu bílkovin v jejich stravě. Víme, že nejbohatším zdrojem bílkovin pro včely je pyl z květů, což znamená, že bez něj by nebyla možná reprodukce včel.