Složení včelí mateří kašičky

Fyzikální a chemické vlastnosti včelí mateří kašičky

Struktura včelí mateří kašičky je krémová a její barva je světle žlutá. Později se mění na průhlednou hmotu (v této podobě již ztratila většinu svých účinných složek), která se shoduje s hustotou medu. Včelí mateří kašička v lyofilizovaném stavu po určité době příjme vlhkost ze vzduchu. Její příchuť je mírně kyselá a to kvůli jejímu vysokému obsahu mastných kyselin. Její rozpustnost ve vodě je slabá, lépe se rozpouští ve vodném roztoku s kuchyňskou solí. Rozpustnost včelí mateří kašičky je velmi vysoká v medu. Dobře se rozpouští také v medovině, ve které zachovává své biologické účinky dlouhodobě.

Chemické vlastnosti včelí mateří kašičky

Včelí mateří kašička je z chemického hlediska vícesložková heterogenní látka. Mnoho odborných výzkumů se shoduje v tom, že její složení je komplikované, protože je tvořena velkým množstvím složek různých skupin. Obsahuje i několik složek, které jsou pro lidské tělo mimořádně důležité. Složení včelí mateří kašičky je velmi bohaté a díky společnému obsahu různých složek jsou její účinky velmi příznivé na lidský organismus.

Během mikroskopického zkoumání včelí mateří kašičky bylo zjištěno, že její složky obsahují pouze minimální množství pylu, který ale nemá žádný vliv na její účinky. I přes podrobné a dlouhotrvající výzkumy se zatím nepodařilo identifikovat přesné složení a poměr obsahu jednotlivých složek ve včelí mateří kašičce. Přesto je více než pravděpodobné, že obsah jednotlivých složek je vyvážený. Množství určitých složek ve včelí mateří kašičce může být ovlivněno klimatickými podmínkami a druhém včel, od kterých daná včelí mateří kašička pochází.

Jednotliví výzkumníci se zaměřili na rozbor složek a jejich množství ve včelí mateřské kašičce, tyto výzkumy se týkaly zejména obsahu tuků, cukrů, bílkovin. Dále se zjistilo, že složky včelí mateří kašičky mění své pH po každých sedmi dnech. Bylo zjištěno i to, že včelí mateří kašička obsahuje nejvíce cukru po prvním dni a nejvíce tuku po druhém dni v mateřských buňkách včelího úlu. Včelí mateřské buňky obsahují největší množství včelí mateří kašičky třetí den od začátku její produkce, poté se její množství snižuje, protože larva jí spotřebovává stále více.

Včelí mateří kašička je jediná látka, která obsahuje více než 150 biologicky aktivních složek. Obsahuje přibližně 66% vody a také obsahuje vysokou koncentraci bílkovin (18 – 25%). Velkou část bílkovin ve včelí mateřské kašičce tvoří enzymy. Dále obsahuje mnoho enzymů a enzymatických struktur. Lze v ní najít i takové bílkovinné frakce, které se dají přirovnat látkám, které se nacházejí v lidské krvi. Kromě toho včelí mateří kašička obsahuje i základní stavební jednotky bílkovin, jejichž význam je důležitý v potravinářství i zdravotnictví.

Včelí mateří kašička obsahuje 57,4 – 69% aminokyselin, z nichž 5,5 – 13,6% má volnou vazbu. Celkově obsahuje 25 druhů aminokyselin, například: alanin, arginin, kyselinu asparagovou, glutamin, glycin, leucin, isoleucin, lysin, methionin, fenilalanin, prolin, threonin, tirozin, triptofan, taurin, valin a mnoho dalších aminokyselin. Včelí mateří kašička obsahuje tak velké množství aminokyselin, že některé z nich ani nelze určit, protože je obsahují pouze pevné vazby mateří kašičky, které jsou tvořeny tak křehkými sloučeninami, že se rozpadnou při jakékoliv změně prostředí. Nejnovější výzkumy dokázaly, že přesnému rozboru aminokyselin zabraňují i volné peptidy, proto neumíme ani odhadnout přesný obsah volných aminokyselin ve včelí mateří kašičce.

Včelí mateří kašička obsahuje i důležité mastné kyseliny. Ze všech jejích složek jsou nejvíce prozkoumány právě mastné kyseliny. Víme, že jsou důležité, protože mají antibakteriální účinek a ničí jednobuněčné organismy. Také poskytují ochranu proti rakovinotvorným onemocněním. Podrobné výzkumy potvrdily, že obsah tuku ve včelí mateří kašičce je tvořen zejména kyselinami, které z ní tvoří 80 – 90%. Dále jsou tyto tuky tvořeny fenoly, které tvoří 4 – 10%, cukry a steroly v poměru 3 – 4%, fosfolipidy v poměru 0,8 – 3%. Vosky v nich tvoří přibližně 5 – 6% a neutrální tuky 6 – 7%. Bylo však prokázáno, že některé z těchto složek se vyskytují ve spojeném stavu s několika druhy bílkovin a cukrů.

V roce 1940 pánové Towsend a Lucas poprvé v historii izolovali obsah kyseliny 10-hydroxy-2-decenové (10-HDA). Později pánové Butenandt a Rembold identifikovali stavbu její struktury. V roce 1959 Calow a jeho kolegové zjistili, že kyselina 10-hydroxy-2-decenová je produkována hltanovou žlázou včel. K tomuto výsledku dospěli pomocí metody rentgenové difrakce. Brown a jeho kolegové se dozvěděli, že včely produkují ve zvýšeném množství zmíněnou kyselinu, pokud do jejich krmiva přidají radioaktivní izotop C14. Dokázali, že radioaktivita neklesne ani po 7 dnech a nejvyšší obsah syntetizovaných kyselin je 8,8 mg. Úplná syntéza kyseliny 10-hydroxy-2-decenové se povedla také pánům Frayovi a Robinsonovi, kteří kromě toho ještě objevili ve včelí mateří kašičce další kyseliny a jim podobné látky. Pánové Brown a Freure v ní objevili kyselinu sebakovou, kterou později zkoumali pánové Weaver a Law. Brown a Felauer z ní derivovali kyselinu 9-OH-2-decenovou, kyselinu 4-hydroxy-benzoovou a kyselinu 10-HDA. Později Weaver, Law, Brown a Felauer derivovali od kyseliny 10-hydroxy-2-decenové kyselinu 9CO-2-decenovou, která je jí složením velmi podobná. Paint a jeho kolegové úspěšně derivovali ze včelí mateří kašičky kyselinu suberovou a kyselinu adipovou. Tito chemici dále derivovali ze včelí mateří kašičky i 24-metilen-cholesterol.

Ve včelí mateřské kašičce lze nalézt i tytéž cukry, které obsahuje med (fruktóza, glukóza, sacharóza, ribóza). Největší část cukrů, které obsahuje včelí mateří kašička, jsou redukující cukry. V čerstvé včelí mateří kašičce tvoří 18% a v lyofilizované včelí mateří kašičce 36 – 42% tyto redukující cukry a ty obsahují přibližně 17,5% pentózy, 3,5 – 10% volných cukrů, 3,5 – 10% kyseliny glukonové. Obsah cukru včelí mateří kašičky je velmi proměnlivý, z roku na rok se může lišit i o 50%. Z volných cukrů je potvrzen výskyt sacharózy, fruktózy, glukózy, ribózy a několik cukrů neznámého původu. Ribóza se vyskytuje i ve sloučeném stavu s jinými složkami. Zajímavostí je, že ribózu je možné analyzovat pouze ve stavu, kdy se nachází ve volném stavu.

Vitamíny jsou nezbytnými složkami pro život. Jejich nedostatek může způsobit poruchy ve vývinu a nesprávnou funkci metabolických dějů v lidském organismu. Včelí mateří kašička obsahuje skoro všechny druhy vitamínů, ale přesto nejsou vitamíny její nejúčinnějšími složkami. Podle vědců je obsah vitamínů ve včelí mateřské kašičce odlišný, přibližně 366-531 µg. Včelí mateří kašička je bohatá na vitaminy skupiny B, obsahuje: thiamin (B1), který je důležitý pro správnou funkci nervového systému, svalů a srdce, riboflavin (B2), který hraje důležitou roli při detoxikaci, kyselinu nikotinovou (B3), piridoxin (B6), jehož nedostatek v organismu způsobuje nervozitu, nespavost, zeslabení svalů. Dále inositol, který má uklidňující účinky, snižuje napětí. Biotin (B7), který má vliv na léčení kožních chorob, kyselinu folovou (B9), která je důležitá v první fázi těhotenství, protože ovlivňuje vývoj embrya, kobalamin (B12) má posilující účinek na celé tělo, kyselinu pantothenová (B5), která hraje důležitou roli při vývinu včel. Kromě vitaminů skupiny B obsahuje včelí mateří kašička i vitaminy C, A, D, E. Nedávné výzkumy potvrdily i obsah vitamínů K a P.

Včelí mateří kašička obsahuje ve velkém množství gamaglobulin, který posiluje imunitní systém a tak se lidský organismus snadněji brání vůči různým onemocněním. Obsahuje i několik minerálů jako železo, měď, zinek, fluor, jód, chrom, selen, mangan, nikl, kobalt, sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, křemík a síru. Minerály jsou pro náš organismus důležité, protože jsou zodpovědné za mnoho reakcí, které řídí metabolické procesy v našem těle. Není zanedbatelný ani obsah složek, které se v ní nacházejí pouze v minimálním množství, kterými jsou: antibakteriální, antibiotické složky a prohormony.

Nejdůležitější složka včelí mateří kašičky je acetylcholin, který má pozitivní vliv na funkci centrální nervové soustavy a slouží jako hmota, která přenáší vzruchy. Také je odpovědná za vytváření nových vzpomínek v předním mozku. Pokud buňky předního mozku neprodukují dostatek acetylcholinu, hrozí vytvoření Alzheimerovy choroby. Čím je produkce acetylcholinu nižší, tím je větší ztráta paměti. Můžeme říci, že acetylcholin je nezbytný pro správnou funkci mozku. Na základě výzkumů se zjistilo, že včelí mozek syntetizuje 5mg acetylcholinu za 1 hodinu. Je vědecky dokázáno, že včelí mateří kašička obsahuje 1000 krát více acetylcholinu než med. Stárnutím včelí mateří kašičky se snižuje obsah acetylcholinu. Důležitou složkou acetylcholinu je gonadotropní hormon, který u žen zvyšuje produkci estrogenu a tím podporuje plodnost. Dalším hormonem je parotin, díky kterému se urychlují metabolické děje v buňkách našeho organismu.

Včelí mateří kašička je z biochemického hlediska velmi složitou látkou. Několik chemiků se ji již pokoušelo podrobně analyzovat, ale malé procento jejích složek je stále neznámých. Její složení a struktura je tak jedinečná, že se zatím nepovedla vytvořit synteticky. I to je důkazem, že včelí mateří kašička je jedinečný doplněk výživy.