Produkce včelí mateří kašičky -3. část

Rozdíl mezi produkcí včelí mateří kašičky a chovem včelích matek

V dnešním moderním chovu včelích matek je prvořadou podmínkou, aby měla včelí rodina ty nejlepší vlastnosti, ale při produkci mateří kašičky je tento faktor zanedbatelný. Chovný materiál pro včelí matky je umístěn v buňkách takovým způsobem, že jejich larvy se nacházejí pouze v každé třetí buňce plástu. Při produkci mateří kašičky jsou na plástu všechny buňky zaplněné chovným materiálem, protože chceme dosáhnout toho, aby se včelí rodina starala o co nejvíce buněk. Otázkou je, zda je správné a výhodné kombinovat chov včelích matek s produkcí mateří kašičky. Tato kombinace je možná pouze v následujících případech: Pokud použijeme na produkci mateří kašičky ty chovné buňky, které se staly při chovu včelích matek zbytečnými nebo v případě, kdy připravujeme více včelích rodin na produkci mateří kašičky. V jedné včelí rodině necháme plásty s nejkrásnějšími chovnými buňkami na chov matek, přičemž ostatní použijeme na produkci mateří kašičky. Následně přemístíme plásty určené na chov včelích matek do takové včelí rodiny, která je na vrcholu rojení. V ostatních rodinách zase pokračujeme s produkcí mateří kašičky. Produkci mateří kašičky zastavíme 1 den před vylíhnutím včel. Do každé včelí rodiny, která produkuje mateří kašičku, vložíme jeden plást s chovnými buňkami, z nichž se další den vylíhne včelí matka.

Taková kombinace produkce včelí mateří kašičky a chovu včelích matek je výhodná, pokud:

• produkujeme mateří kašičku
• zvyšujeme počet včelí rodiny
• chováme mladé včelí matky

Tento společný způsob produkce mateří kašičky a chovu včelích matek můžeme změnit tím způsobem, že chovné buňky určené pro chov včelích matek necháme v té včelí rodině, která je vybudovala. Musíme poznamenat, že kombinace produkce mateří kašičky a chov včelích matek není vždy vhodná, jako v následujícím případě. Někteří včelaři použijí první 2 až 3 (někdy i více) série plástů na produkci mateří kašičky a ty poslední použijí na chov včelích matek. Takovým způsobem je nemožné chovat včelí matky, které by měly správně vyvinuté všechny schopnosti, které jsou základem úspěšného včelařství.

Produkce včelí mateří kašičky kombinovaná s omezováním instinktu rojení

I v současnosti si mnoho včelařů myslí, že produkci mateří kašičky je třeba začít až po období, kdy včely nanosily do úlu již větší část jejich potravy. V naší oblasti se to týká zejména období, když kvete akát. Tehdy se nedoporučuje včely žádným způsobem rušit, aby výsledek tohoto procesu nesnížil produktivitu včel. Stává se, že některé včelí rodiny se vyrojí na základě kvetení akátu, což se může stát před nebo během jeho kvetení. Takové vyrojení způsobuje včelařům časté finanční újmy. Z praxe už víme, že této situaci lze předejít produkcí mateří kašičky. Produkce mateří kašičky totiž u včel omezuje instinkt rojení, čímž ho umíme omezit. Samozřejmě i při takových metodách musíme dbát na to, abychom včely nevystavovali rušivým faktorům.

Těmto podmínkám vyhovuje metoda E. Dedinského, která je následující:

Při této metodě se využívají včelí rodiny, které jsou použity k zahájení i ukončení produkce mateří kašičky. Tento způsob již velmi dobře známe. Chovný materiál se získává z úlu, který slouží k páření včel a ve kterém se nachází menší včelí rodina se 6 chovnými rámečky. Je důležité, aby v tomto úlu byla mladá včelí matka a aby byl úl téměř přeplněný včelami. Dále je důležité, aby se v úlu nacházelo 4 až 5 chovných rámečků. Četnost včel v úlu je důležitá proto, aby byla včelí matka schopna naklást vajíčka do buněk prázdných plástů do 24 hodin. Na schopnosti této včelí rodiny se vztahují podobné podmínky jako na včelí rodinu, která je použita na zahájení produkce mateří kašičky. Tato rodina začne budovat chovné buňky, což znamená, že celkový počet těchto buněk závisí na jejich výkonu. Při metodě E. Dedinského se nepoužívá zažitý chovný rámeček, ale latě o rozměrech 10x10mm, na které se nalepí chovný materiál. Tyto laťe se mohou nahradit i dvěma 10x5mm latěmi, mezi které se vtlačí chovný materiál a tímto způsobem se umístí ke včelí rodině, která začne proces produkce mateří kašičky. Po ukončení počínající fáze přeložíme tyto látky s chovným materiálem ke včelí rodině, která je vytvořena na ukončení procesu produkce mateří kašičky.

Ať už vkládáme chovné laťe do začínající nebo ukončovací včelí rodiny, vždy je ukládáme nad ostatní plásty. Bylo by chybou, kdybychom umístili chovné laťe vedle sebe. Při této metodě je výhodnější použít namísto chovných rámečků chovné laťe, protože v začínající včelí rodině je mezi plásty mezera 10mm, tím pádem se tam včely rychle usadí a vytvoří teplo potřebné pro výstavbu velkého množství mateřských buněk. V ukončující včelí rodině je použití chovných latí výhodné proto, neboť při jejich výběru se včelí rodina dá jen minimálně vyrušit. Do těchto včelích rodin se nedoporučuje vkládat více než dvě chovné latě a to z toho důvodu, aby se neodvrátila jejich pozornost od sběru potravy.

Výhodou výše popsané metody je, že nadbytečnou energii včel, která se projevuje na vrcholu jejich vývoje, lze efektivně využít k produkci včelí mateří kašičky. Poté, co jsou již všechny chovné buňky na plástech uzavřené, vloží včelař ke včelám mateřské buňky ze začínající včelí rodiny. Tyto včelí mateřské buňky umístěné na chovných latích vloží včelař do medové komory v úlu ukončující včelí rodiny. Tímto způsobem produkce mateří kašičky lze omezit u včel rojení. Dosažené výsledky touto metodou můžeme shrnout následovně:

Omezuje instinkt rojení, předchází finančním škodám vyplývajícím z vyrojení včel, udržuje pracovní náladu včel, zvyšuje produkci medu, produkcí včelí mateří kašičky nabízí včelaři další zdroj příjmu, ve velkém množství přispívá k užitečnosti včelařství.

Jsou včelaři, kteří při metodě produkce včelí mateří kašičky kombinované s omezováním instinktu rojení používají následující způsob:

Když se u včelí rodiny začnou projevovat instinkty rojení, včelař vybere z úlu 2 až 3 uzavřené buňky spolu s mladými včelami. Vybrané plásty se nahradí prázdnými plásty, čímž se pro včelí matku naskytne příležitost naklást další vajíčka. Tímto způsobem se dosahuje velké množství vyprodukované mateří kašičky a také se u včel brzdí instinkt rojení. Plásty, které včelař vybral z úlu, vloží do náhradního úlu a vytvoří z nich včelí rodinu bez matky. Takové včelí rodiny se dají později využít k produkci mateří kašičky. Tímto způsobem včelař nechá takovou včelí rodinou vybudovat 4 až 5 sérií mateřských buněk a po skončení produkce mateří kašičky je přemístí do medové komory slabší včelí rodiny, čímž je posílí. Tento způsob je ve srovnání s předchozí metodou těžší a méně produktivní.

Z hlediska užitečnosti je méně upřednostňována následující metoda:

V okamžiku, kdy se u včelí rodiny projeví instinkt rojení, odebere se včelí matka z včelí rodiny a do úlu se vloží chovné rámečky. Tímto způsobem se produkuje mateří kašička až do momentu, dokud včelí rodina nevychová novou včelí matku. Na základě uvedených faktů můžeme posoudit, že pokud včelař použije správnou metodu na omezení instinktu rojení včel, tak může zvýšit užitečnost svého včelařství a to právě produkcí mateří kašičky.

Kdy odebíráme včelí mateří kašičku?

Je těžké říct, kdy je ten nejideálnější čas, aby se mateří kašička odebrala, protože známe množství odlišných odborných názorů ohledně této tématiky. Někde se uvádí, že nejvhodnějším časem na odebrání mateří kašičky je, když mají včelí larvy 3 nebo 4 dny. Mnoho pokusů toto tvrzení potvrzuje. Faktem je, že množství mateří kašičky v mateřských buňkách se přímo úměrně zvyšuje s věkem vývoje včelí matky. Toto množství mateří kašičky se zvyšuje pouze do 6. dne vývoje včelí matky, tedy do třetího dne ve formě larvy. 4. den se již množství mateří kašičky v mateřské buňce redukuje, jelikož z ní larva již spotřebovává větší množství.

Je vědecky dokázáno, že největší množství mateří kašičky se nachází v mateřských buňkách po 72 hodinách, nejvíce cukru po 24 hodinách a nejvíce tukových složek po 48 hodinách. Výskyt těchto složek má specifický význam v těchto přesných časových intervalech. Pokud chceme získat mateří kašičku s větším obsahem tuků, musíme ji odebrat již po 48 hodinách. V případě, že chceme odebrat největší množství mateří kašičky (což je naším cílem), musíme ji odebrat po 72 hodinách. Smith také doporučuje odběr mateří kašičky po 72 hodinách. Právě on uvádí, že na odebrání 31,1g mateří kašičky je třeba vyprázdnit obsah 191 kusů dvoudenních, 120 kusů třídenních a 155 kusů čtyřdenních mateřských buněk.

Ruční odebrání včelí mateří kašičky

Před samotným odebráním mateří kašičky odstraníme z mateřské buňky larvu, ze které by se vyvinula včelí matka. K tomuto úkonu nesmíme použít žádnou pomůcku, která je vyrobena z jakéhokoliv kovu, protože složky mateří kašičky jsou na kov mimořádně citlivé a nemohou s ním přijít do styku. Pro odstranění larev proto použijeme dřevěné, skleněné nebo umělohmotné párátko vyrobené pro tento účel. Zpočátku se mateří kašička odebírala rukama, později se používala skleněná lžička využívána ve zdravotnictví. V současnosti se používají speciální umělohmotné paličky vyrobené pouze pro tento cíl.

Nevýhody ručního odebírání:

• vyžaduje hodně času
• při odebírání mateří kašičky se mohou poškodit stěny buněk
• i při nejpodrobnějším odebírání neumíme získat celý obsah mateří kašičky z buňky

Odebrání včelí mateří kašičky vysátím

Jak jsme již zmínili, ruční odebírání mateří kašičky má své nevýhody a právě proto se tento způsob často nevyužívá. Naopak nová metoda odebírání mateří kašičky vysátím v tomto směru postupuje. Při této metodě se používají speciálně upravené lahvičky, z nichž se vzduch může odsávat následujícími způsoby:

• vysátí ústy
• pomocí ruční pumpy
• pomocí motorické pumpy

Na vysátí mateří kašičky ústy použijeme lahvičku s menším obsahem (cca 30g), aby pro nás nebylo vysátí namáhavé. Nezapomínejme, že tento způsob je namáhavý, unavující a mnohdy způsobuje bolest hlavy.

Při druhém způsobu, kdy vysajeme mateří kašičku pomocí manuální pumpy, používáme přístroj, který dostaneme přeměnou klasické pumpy na kola. Nejpoužívanější metodou je však vysátí mateří kašičky pomocí elektrického motorku. Takový motorek můžeme získat z menšího vysavače nebo z jiné pumpy. K vysátí mateří kašičky je důležité, abychom zkonstruovali ideální zařízení k této funkci. Zařízení se táhne na vozíku, takže je snadno pohyblivé. Odebrání včelí mateří kašičky vysátím ve srovnání s ručním odebráním je výhodnější – práci lze vykonat rychleji a je méně unavující, protože je provedena strojem a umožňuje nám odebrat značně větší množství mateří kašičky.

Čištění odebrané včelí mateří kašičky

Odebraná mateří kašička může být při jejím odběru znečištěná a to menšími úlomky včelího vosku nebo kousky včelích larev. Ze zahraniční literatury je známý Smithův způsob čištění mateří kašičky. Smith sbíral odebranou mateří kašičku do válce, který byl uzavřen na obou stranách korkovými špunty. Při vyprázdnění válce odstranil jeden špunt a na jeho místo připevnil nylonovou síťku a tak se po přelití mateří kašičky z válce do nádoby nedostanou žádné nečistoty. Zažitý způsobem čištění mateří kašičky je následující: Pomocí stejného sacího zařízení, kterým jsme vysáli mateří kašičku, přečerpáme už odebranou mateří kašičku, ale s tím rozdílem, že na konec sací hadičky připevníme nylonovou síťku. Takto přefiltrovaná mateří kašička je už čistá, bez nečistot.

Výhody přečištěné včelí mateří kašičky:

• je čistá
• její hustota je rovnoměrná
• na pohled vypadá lépe

Nejnovější metoda produkce včelí mateří kašičky

Už od začátků produkce mateří kašičky včelaři usilovali o to, aby ovlivnily včely tak, aby umisťovaly větší množství mateří kašičky do mateřských buněk. Tohoto cíle nakonec dosáhli tímto způsobem: Včelaři při umělé tvorbě mateřských buněk nevytvořili včelím voskem typický, ale oválný tvar mateřských buněk. Do těchto buněk, s větším objemem pak přemístili larvy včelích matek (které jsou v první fázi larvy). Následně je obsah včelí mateří kašičky v takto tvarovaných mateřských buňkách mnohem větší.

Další způsob je charakteristický vysokou efektivitou při produkci mateří kašičky. Mateří kašičku odebereme z mateřských buněk spolu s larvami, jejichž věk nepřesahuje 72 hodin. Včelí larvy v tomto věku mají hmotnost přibližně 8mg. Na získání jednoho gramu mateří kašičky potřebujeme získat mateří kašičku z 5 mateřských buněk, tím pádem je hmotnost vybraných larev dohromady 40mg. Výhodou této metody je, že před odebráním mateří kašičky se z mateřských buněk nemusí zvlášť vybrat larvy, což znamená, že se tento proces 10krát urychlí. Tím, že se při této metodě mateří kašička vysaje, získáme o 15% větší množství než při ručním odebrání.

Často se mateří kašička produkuje i ve včelích rodinách se včelími matkami. Taková včelí rodina se dá za krátkou dobu připravit na produkci mateří kašičky a to následujícím způsobem: 9 dní před vložením chovného materiálu do úlu začneme včelí rodinu přikrmovat. Mezitím se z včelího hnízda přemístí 2 – 3 plásty s nakladenými vajíčky do medové komory, která se oddělí od úlu mřížkou. V den, kdy chovný materiál vkládáme, je důležité, abychom medovou komoru podložili větracím rámečkem. Teprve po tomto úkonu můžeme otevřít medovou komoru. Po otevření z ní vybereme prázdné nebo náhradní rámečky a včely z nich shrneme zpět do medové komory. Pak zkontrolujeme plástve s nakladenými vajíčky, zda na nich nezačaly včely budovat včelí mateřské buňky.

Pokud při kontrole všimneme, že včely začaly budovat mateřské buňky, tak mateří kašičku ihned odebereme a prázdné buňky zničíme. Pak uděláme uprostřed medové komory místo pro chovný materiál, který se chystáme vložit. Když máme medovou komoru připravenou, můžeme začít vkládat chovný materiál. Nejprve však musíme vyhledat včelí matku. Když ji najdeme, přemístíme ji do bedýnky bez otvoru spolu s tím plástem, na kterém jsme ji našli. Po umístění včelí matky do bedýnky se ujistíme, zda je bedýnka dobře uzavřena. Tento úkon je důležitý proto, abychom se ujistili, že včelí matka již není v hnízdě, ale v bedýnce kam jsme ji umístili. Z hnízda bez včelí matky vyjmeme plást, ze kterého včely smeteme do medové komory. Poté plást vložíme na své původní místo do hnízda. Pokud se rozhodneme přemístit larvy z plástve do uměle vytvořených buněk, tak již není třeba, abychom se starali o další chovný materiál pomocí izolátoru. Tímto způsobem se můžeme o včelí larvy starat i koncem července, případně začátkem srpna. Při takovém přemisťování larev se plásty nepoškozují, protože se z dělnických buněk dají larvy vybrat i bez jejich ořezávání. Po přemístění včelích larev dáme včelí matku zpět do hnízda a následně uzavřeme hnízdo i medovou komoru.

O hodinu později vložíme do medové komory chovné rámečky s chovným materiálem. V medové komoře včely pravidelně přikrmujeme 0,5 – 1l medového roztoku v poměru 1:1. Včely v medové komoře bez včelí matky začnou budovat na chovném rámečku mateřské buňky. Po 24 hodinách oddělenou medovou komoru od hnízda znovu spojíme tak, že odstraníme větrací rámeček a nahradíme ho mřížkou.

Po uplynutí necelých dvou dnů, když je již věk larev 72 hodin, přemístíme znovu medovou komoru na větrací rámeček a z hnízda vybereme chovné rámečky. Následně zopakujeme stejný proces, který jsme praktikovali i při prvním vložení chovného materiálu. Výhodou této metody je, že jej lze opakovat i bez přerušování a včelí rodina při ní nezeslábne. V takové včelí rodině klade včelí matka neustále vajíčka a to ve velkém počtu díky přikrmování. Z toho vyplývá, že je v hnízdě neustále hodně mladých včel. Tento způsob produkce mateří kašičky není až tak populární, protože vyžaduje hodně práce.

Pomůcky potřebné k produkci včelí mateří kašičky

V této sekci nebudeme podrobně popisovat všechny včelařské pomůcky, ale pouze ty, které jsou nezbytné k produkci včelí mateří kašičky.

Chovný rámeček

Chovný rámeček je prázdný rámeček bez síťkování a umělého plástu. Velikost tohoto druhu rámečků se shoduje s velikostí rámečků používaných obecně ve včelařství. Na tyto chovné rámečky se připevňuje chovný materiál, který můžeme připevnit několika způsoby na laťe chovných rámečků. Tyto laťe chovných rámečků se nazývají i chovnými laťemi. Chovné laťe jsou připevněny fixně k chovnému rámečku nebo jsou odnímatelné. Počet chovných latí v chovném rámečku se může měnit, ale v praxi se používají dvě nebo tři laťe na jednom rámečku. Chovné laťe jsou umístěny na chovném rámečku vodorovně, 6-7cm od sebe. Pokud nejsou chovné laťe odnímatelné z chovného rámečku, je třeba, aby se daly alespoň pootočit. Pohyblivost chovných latí dosáhneme jejich připevněním na chovný rámeček pomocí hřebíků nebo šroubů. Pohyblivost chovných latí je praktická při umístění chovného materiálu na chovný rámeček.

Jurigův chovný rámeček

Zajímavostí Jurigova chovného rámečku je, že představuje kombinaci krmítka a chovného rámečku. Krmítko je připevněno na spodní laťku chovného rámečku pomocí čtyř plechových pásků. Toto připevnění umožňuje snadné vybírání a vkládání krmítka.

Tento druh připevnění má dvě hlavní výhody:

Krmítko je snadno doplnitelné krmivem v rámečku nebo vyjmutím z rámečku, případně se dá snadno vyměnit za nové plné krmítko. Díky tomu, že je krmítko snadno dostupné, dá se kdykoliv vyčistit. Krmítko je vyrobeno z nerezavějící oceli, jeho výška je 7cm a jeho tloušťka se shoduje s tloušťkou spodní laťe chovného rámečku. Objem tohoto krmítka je 0,5l. V krmítku se nachází dřevěný plovák. V chovném rámečku tohoto typu se nacházejí dvě chovné laťe (každá z nich se skládá ze čtvercových latěk), které jsou odnímatelné a dají se připevnit shora do chovného rámečku. Jurigův chovný rámeček je jednoduchý a jeho použití je praktické.

Jurigův chovný rámeček

produkciazberkapitola31. chovný rámeček
2. chovná laťka
3. plástový pás s vyčnívajícími buňkami
4. krmítko
5. plechové pásky na připevnění krmítka
6. držák chovné laťky
7. připevnění držáku chovné laťky

Chovný kryt
Mnoho včelařů používá místo chovného rámečku chovný kryt. Chovný kryt je umístěn nad rámečky hnízda nebo medové komory. Na tento kryt je zespodu připevněných 8-9 chovných latěk na produkci mateří kašičky. Na tyto laťky se dají připevnit umělé buňky nebo pásy plástů.

Izolátor (oddělovač)

Už z jeho názvu můžeme usoudit, že slouží k oddělení. Odděluje se s ním včelí matka od včelí rodiny a to z toho důvodu, aby se následně dalo určit stáří chovného materiálu. Věk chovného materiálu hraje důležitou roli při produkci včelí mateří kašičky. Izolátor je skříňka, do které můžeme vložit jakýkoliv chovný rámeček úlu. Jeho velikost se proto shoduje s velikostí chovných rámečků používaných ve včelařství. Izolátor se dá vložit do úlu stejným způsobem jako chovné rámečky. Boční strany izolátoru jsou z mřížek, které jsou připevněny na dřevěný nebo kovový rámeček. Přes tyto mřížky se mohou včely dělnice volně pohybovat. Mřížka zabraňuje tomu, aby přes ni prošla včelí matka.

Ze začátku byly vyráběny pouze takové izolátory, do kterých se vešel pouze jeden rámeček. Později se začaly vyrábět i takové izolátory, do kterých se vešly třeba i tři rámečky. Do izolátoru s jedním rámečkem se vloží pouze jeden rámeček určený k tomu, aby do něj nakladla včelí matka vajíčka. Do izolátoru s větší kapacitou vložíme 1 rámeček s prázdnými buňkami a 2 rámečky, z něhož se zanedlouho budou líhnout včely. Tímto dosáhneme to, aby se včelí matka cítila lépe v daném prostředí a aby se o ni mladé včely postaraly. V takovém prostředí klade aktivní včelí matka vajíčka.

Čím se dá nahradit izolátor?

Pokud nepoužíváme nebo nemáme k dispozici izolátor, oddělíme včelí matku v jedné části hnízda pomocí dělící desky. Je důležité, abychom nechali na dělící desce jeden otvor, který bude překryt mřížkou, aby se včely dělnice mohli volně pohybovat. Dělicí deska musí být připevněna při okrajích hnízda přesně, aby včelí matka nemohla opustit daný prostor. Někteří včelaři používají místo izolátoru mřížkový kryt, který se připevňuje na plást. Do tohoto krytu se umístí včelí matka a pak se připne na plást. Mezery mřížek jsou dost široké na to, aby se včely dělnice mohly dostat ke včelí matce. Pomocí tohoto mřížkového krytu můžeme regulovat kladení vajíček podle toho, kolik chovného materiálu potřebujeme.

Lupa

Pro výběr toho správného chovného materiálu potřebujeme moct přesně odlišit larvy podle jejich vzhledu, který udává jejich věk. Mnohdy není možné odlišit larvy pouhým okem, proto je důležité použít lupu.

Nůž k rozřezání chovného materiálu

Potřebujeme mít k dispozici úzký nůž s ostrou oboustrannou čepelí a dřevěnou rukojetí. Čepel nože musí být buď z nerezavějící oceli, nebo musí být pochromovaná. Takový nůž se používá zejména při vyřezávání chovného materiálu, řezání plástů a také při zkracování buněk. Nůž, pomocí kterého zkracujeme buňky na plástech, ohříváme v horké vodě. Přímé ohřívání nože lampou nebo svíčkou se nedoporučuje. Tímto způsobem bychom mohli nůž snadno přehřát, čímž bychom chovné jednotky poškodili a tím buňky spálili. Nůž by také dostal pach vosku. Horký nůž může nejen poškodit buňky, ale jeho teplota může být škodlivá i pro chovné jednotky.

Krájecí deska

Krájecí deska se používá při vyřezávání chovného materiálu z chovného rámečku a na řezání plástových pásů.

Lžička na přemístění larev

Tato lžička je ocelový drát s tloušťkou 2-3mm, jehož povrch je zpravidla pochromovaný, poniklovaný, aby byl chráněn proti korozi. Konce tohoto drátu jsou zaoblené, proto se nazývá lžičkou. Tato pomůcka slouží k přemístění včelích larev do uměle vytvořených buněk.

Děrovač

Pomocí děrovače získáváme z plástve chovný materiál. Je to v podstatě trubka s ostrým okrajem, který je otevíratelný, aby se z něj dala vybrat získaná buňka. Materiál této trubky je plech, který je také potažen niklem nebo cínem. Před použitím se tato pomůcka zahřívá v horké vodě. Pomocí děrovače můžeme vyřezat buňky z plástu, i když je jejich povrch nerovnoměrný. Nevýhodou použití této pomůcky je, že i přes precizní vykrojení jednotlivých buněk poškodí většinu plástu a místo vykrojených buněk včely nejsou schopny zastavět.

Lžička na odebrání včelí mateří kašičky

Na odebrání včelí mateří kašičky se ze začátku používala skleněná lžička, která se používá ve zdravotnictví. Tato pomůcka se používá i dodnes, ovšem ne až tak často. Dnes používáme většinou umělohmotnou lžičku, pomocí které lze buňky z plástů snadno odstranit. Dříve se k tomuto účelu používalo dřevěné párátko, ale díky inovaci má umělohmotná lžička na jednom konci ostrý hrot, kterým se dají larvy odstranit a na druhém konci má zaoblenou lopatkovitou část, která slouží k odebírání mateří kašičky. Někteří včelaři vyrábějí kombinované lžičky z různých materiálů, jako například z kostí.