Produkce včelí mateří kašičky – 2. část

Způsoby přípravy chovných jednotek včelstva na produkci včelí mateří kašičky

Jsou včelaři, kteří chovné jednotky včelstva na produkci mateří kašičky nepřipravují žádným způsobem. V tom případě produkce mateří kašičky probíhá volně v úlu, případně použijí plást s nakladenými vajíčky připevněný na chovný rámeček. Avšak je nutné poznamenat, že přípravou chovných jednotek můžeme výrazně zvýšit produkci mateří kašičky. Právě proto potřebují včelaři znát všechny praktiky, kterými lze zvýšit produkci mateří kašičky. Příprava chovných jednotek včel není jen v zájmu včelaře, ale i lidstva, protože se jedná o produkci produktu, který slouží k výrobě léků.

Příprava soustavy plástů

Pod pojmem soustava rozumíme chovné rámečky s připevněnými chovnými jednotkami, které jsou vyřezány z chovného materiálu. Plásty jsou poté nalepené na vodorovné latě chovného rámečku. Plásty přilepíme následovně. Tu část chovného materiálu, který je z trubčích buněk, umístíme na desku. Nůž vyjmeme z horké vody a otřeme ho do sucha. Z chovného materiálu vyřízneme nejvhodnější část, pak ji nařežeme na proužky. Nožem prořízneme střed každé druhé buňky. Takto nařezané části položíme na bok a horkým nožem buňky zkrátíme. Odkrojíme 1/3 z velikosti buněk a to z té strany plástu, kterou chceme poté přilepit na laťku. Pokud jsme nechali naklást vajíčka pouze z jedné strany plástu, tak odstraníme tu stranu, kde se vajíčka nenacházejí. Pokud je povrch buněk stejný s lepenou částí, naše práce bude snazší a rychlejší. Druhou stranu plástu zatím nezkracujeme.

Pásy z oříznutého plástu nalepíme pomocí horkého včelího vosku, který nanášíme husími pírky na latě. Pokud jsou vodorovné latě chovného rámečku polohovatelné, můžeme pracovat s celým chovným rámečkem na našem stole. Širší části latí otočíme a budeme na ně nanášet vosk. Pokud jsou latě chovného rámečku odnímatelné, tak samozřejmě pracujeme pouze s latěmi na našem stole. Vosk, který použijeme k lepení, rozpustíme v nádobě s dvojitým dnem. Na včelí vosk, který je natřený na lať, opatrně přiložíme pásky plástu vyřezané z chovného materiálu a mírně ho přitlačíme, aby po vychladnutí vosku dobře držel. Pásky plástu držíme při lepení na okrajích. Při lepení musíme být rychlí, protože včelí vosk rychle ztvrdne. Je dobré, pokud máme při této práci pomocníka. Po nalepení jemně stiskneme pásky plástů z boku, abychom se ujistili, zda drží na lati.

Plásty, které jsou slabě přilepené, dolepíme teplým voskem. Pokud jsme chovný materiál nařezali ze starší plástve (má tmavší barvu), tak horkým nožem odřízneme 1/3 až polovinu buněk chovného materiálu. Buňky je nutné vždy zkracovat takovou technikou, že je řežeme jako bychom „pilovali“, tak docílíme po řezání nejhladšího povrchu. Tím že odřízneme z vrchu buněk, odstraníme i ty části, které se mohly poškodit při řezání nebo lepení. K řezání je dobré mít k dispozici vždy dva nože. Jeden z nich mějme ponořen v teplé vodě, pokud používáme druhý nůž. Jedině tak můžeme pracovat rychle a precizně. Na všech nalepených plástvích ponecháme chovný materiál, aby na něm včely vybudovali co nejvíce mateřských buněk.

Připevnění plástů bez lepení

Lepení plástů, které obsahují chovný materiál, včelím voskem byl v minulosti běžně zažitý způsob. Avšak dnes se však stále častěji používá mechanické připevnění plástů. Lepení vyžaduje více času a práce, při mechanickém připevňování navíc není třeba ořezávat buňky na té straně, která bude následně lepená na latě. Také ohřívání vosku při tomto způsobu odpadá. K mechanickému připevnění plástů použijeme takové chovné rámečky, které mají místo vodorovných latí dvě čtvercové paličky umístěné vedle sebe. Hrana těchto paliček má 10 x 10mm. Tyto dvě paličky připevníme vedle sebe šrouby, hřebíky, dráty nebo gumičkou. Chovný materiál si připravíme stejným způsobem, jako kdybychom je chtěli lepit. Pokud už máme chovný materiál nařezaný na pásky, vtlačíme jej mezi dvě paličky. Takto pospojované paličky vložíme do prohlubně na chovném rámečku, které jsou na něm pro tento účel. Tímto způsobem připravíme soustavu plástů bez lepení.

Vyhodnocení přípravy chovného materiálu na jeho připevnění k plástu

Ať už se jedná o přípravu chovných jednotek na jejich připevnění k plástům lepením nebo mechanickým připevněním, při obou způsobech můžeme pozorovat následující nedostatky:

Pokud jsme nuceni získat chovné jednotky ze staršího plástu, musíme z něj uříznout kus, který poskytne dostatečné množství chovného materiálu. Většinou se tím však daný plást znehodnotí. Je však známo, že chybějící místo v plástu se dá nahradit umělým plástem, který jsou včely schopné zastavět novými buňkami. Nicméně pro včelaře to znamená více práce a ztrátu času. Na vyříznuté části plástve se larvy nemusí vyvíjet současně. V tomto případě je téměř nemožné, aby včelař na základě věku chovného materiálu uměl získat včelí mateří kašičku postupně. Zpravidla získává včelař včelí mateří kašičku na základě věku většiny chovného materiálu. Tímto způsobem získávání mateří kašičky dojde k menším ztrátám.

Příprava chovného materiálu a přemístění jeho larev

Přemístění larev umožňuje efektivní využití chovného materiálu. Základem je přemístění chovného materiálu z buněk dělnic do umělých buněk, které jsou připraveny právě pro tento účel. Chovný materiál- larvy se překládají na jiné místo, proto tento proces nazýváme přenos larev. Známe jednorázové a opakované přemístění larev.

Jednorázové přemístění larev

Výhodou umělých chovných buněk je fakt, že se dají připravit ještě před obdobím produkce, což je pro včelaře důležitým faktorem, jelikož čas je při tomto procesu velmi drahý. Včelaři je většinou připravují během zimy. Pro přípravu umělých chovných buněk potřebujeme včelí vosk ohřátý na 70 stupňů. Pokud při této práci nemáme k dispozici teploměr, požadované teploty dosáhneme tak, že udržujeme vosk těsně nad teplotou bodu jeho tání. Po krátké chvíli po ohřátí (2- 3 min.) začne vosk po okrajích nádoby tuhnout. Při této teplotě můžeme začít používat speciální dřevěnou pomůcku na tvorbu umělých chovných buněk. Tuto dřevěnou pomůcku nejprve opláchneme ve studené vodě. Následně začneme jeho podlouhlé výběžky namáčet do roztaveného vosku. Tato posloupnost je důležitá proto, aby měly umělé chovné buňky spodek tlustší než okraje. Po postupném a systematickém namáčení dřevěné pomůcky do vosku ji namočíme do vody, aby vosk náhle ztuhl. Takto vzniklé umělé buňky opatrně pootočíme na dřevěném prostředku a dáme je z něj dolů. Pro urychlení tohoto procesu lze použít různé dřevěné pomůcky.

Do připravených umělých chovných buněk zatím nevložíme žádný chovný materiál. Následně je nalepíme na laťky chovného rámečku a ten vložíme k včelí rodině a to přesně jeden den před přemístěním larev. Tento proces má význam hlavně proto, aby včelí rodina ohřála umělé chovné buňky a přizpůsobila je svým požadavkům. Chovný rámeček s umělými chovnými buňkami necháme u včelí rodiny až do momentu přemístění larev. Před samotným přemístěním larev musíme získat včelí mateří kašičku. Toho dosáhneme odebráním včelí matky z některé rodiny. Z mateřských buněk dané včelí rodiny odstraníme larvy a včelí mateří kašičku použijeme na přemístění larev.

Při naší práci však nesmíme zapomenout na jednu velmi důležitou podmínku, kterou je teplota mateří kašičky, která musí mít 34-35 stupňů. V praxi můžeme použít kašičku dvojí teploty. Buď použijeme již dříve získanou mateří kašičku, která je vychladlá, nebo čerstvě získanou, která ještě nevychladla. Pokud použijeme dříve získanou mateří kašičku, musíme ji před přemístěním larev ohřát. Tuto mateří kašičku vložíme v lahvičce do vody s teplotou 35 stupňů. Před použitím ji promícháme. Pokud jsme mateří kašičku získali čerstvou, můžeme předpokládat, že je její teplota jen o něco méně než 35 stupňů a proto ji není třeba ohřát. Do každé uměle vytvořené chovné buňky kápneme jednu kapku mateří kašičky. Musíme však dát pozor, abychom nepokapali mateří kašičkou okraje těchto buněk. Aby bylo přemisťování larev jednodušší, kraje chovných jednotek zkrátíme krátkým a ostrým nožem. Následně z buněk opatrně vyjmeme larvy pomocí speciálního nástroje.

Pokud nemáme k dispozici tento speciální nástroj, můžeme použít párátko nebo kus odříznuté zápalky. Larvy vybíráme z buňky vždy zezadu a to spolu s mateří kašičkou. Když larvu přemístíme do umělé buňky, potřebujeme, aby se dotkla kapky včelí mateří kašičky, kterou jsme do umělé buňky připravili dopředu. Přesunutá larva musí sklouznout na mateří kašičku a musí být ve stejné pozici, v jaké byla v předchozí buňce. Při vícenásobném přemisťování larev postupujeme stejně jako při jednorázovém přemístění. 10-14 hodin po jednorázovém přemístění larev tyto larvy odstraníme a na jejich místo vložíme nové. Nahradíme je nejmladšími larvami a to 12-24 hodinovými larvami.

Obsah včelí mateří kašičky je po každém přemístění větší. Zmíněné techniky přemístění larev (vícenásobné a jednorázové) jsou také výzvou pro včelaře. Tyto procesy vyžadují jemnou a precizní práci, a to je důvod, proč jsou tak málo využívány, a to i přesto, že umíme díky nim dosáhnout vynikajících výsledků v oblasti produkce včelí mateří kašičky. Musíme zdůraznit i fakt, že přemístění larev je třeba provést v místnosti bez přímého slunečního záření dopadajícího na larvy. Samozřejmostí je, že sběr včelí mateří kašičky a přemístění larev musíme provádět v místnosti, která je v souladu s hygienickými normami. Kromě zmíněných způsobů jsou i další způsoby chovu včelích matek, avšak jelikož nesouvisí s produkcí včelí mateří kašičky, nebudeme je dále rozvíjet.

Způsoby vložení chovné jednotky do chovné rodiny

Chovné jednotky můžeme vložit do chovné rodiny několika způsoby, které rozdělujeme do dvou skupin:

• Vložení chovné jednotky bez předchozí přípravy.
• Vložení chovné jednotky po přípravě.

Bez přípravy vkládáme chovný materiál k chovné rodině v takovém stavu, v jakém jsme ji z předešlé včelí rodiny vybrali. Chovný materiál vložíme k chovné rodině jako plást s nakladenými vajíčky. Při druhém způsobu vložení chovné jednotky do chovné rodiny nejprve chovný materiál připravíme a následně jej vložíme. V tomto případě ho vkládáme do úlu na chovném rámečku.

Chovný materiál vložený na chovném rámečku může být:

• Chovný rámeček s chovným materiálem stejného věku.
• Chovný rámeček s chovným materiálem odlišného věku.

Podle bodu a) připevníme chovný materiál na chovný rámeček najednou a také mateří kašičku, kterou vybereme z buněk.

Podle bodu b) vložíme chovný materiál do chovného rámečku postupně a to s 24 hodinovým odstupem. Včelí mateří kašičku vybíráme také postupně, s 24 hodinovým odstupem.

K přípravě chovného materiálu patří i jeho vložení na pokrývku chovného úlu. Tato pokrývka se nachází nad okraji úlu, kde jsou latě. Na tyto latě připevníme chovný materiál v jeho vlastních nebo uměle vytvořených buňkách.

Pozice chovného rámečku

Podle způsobu umístění chovného rámečku můžeme provést produkci mateří kašičky dvěma způsoby:

Chovný rámeček je vložen svisle do úlu a je rovnoběžný s ostatními plásty v úlu. Nicméně v praxi je nejpoužívanější způsob, když je rámeček ve vodorovné pozici a je napříč k ostatním plástům. V tomto případě jsou možné dva způsoby umístění chovného rámečku: umístění chovného rámečku nad ostatní plásty. Podstatou tohoto způsobu je produkce mateří kašičky bez včelí matky. Devět dní po odstranění včelí matky umístí včelař chovný rámeček nad ostatní plásty do vodorovné polohy. Tím pádem budují včely mateřské buňky svisle. Pro zajímavost jsme tento způsob znázornili na obrázku níže.

Chovný rámeček ve vodorovné poloze:

produkciazberkapitola221. kryt úlu
2. krmítko
3. krycí desky s otvorem pro krmítko
4. lať 20x10mm
5. chovný rámeček s chovným materiálem
6. rám připevněný na konstrukci úlu sloužící k vložení chovného rámečku

Kdy se chovný materiál vkladá?

Při metodě produkce mateří kašičky bez včelí matky vložíme chovný materiál ke včelí rodině pouze v případě, že si je včelí rodina vědoma, že se v úlu nenachází včelí matka. Taková situace nastává obvykle jednu hodinu po odstranění včelí matky. Osiřelé včely májí typické příznaky, které můžeme zpozorovat a tím můžeme najisto určit, že si je včelí rodina vědoma faktu, že se matka nenachází mezi nimi. V takové situaci včely bezcílně pobíhají, jakoby hledali matku. Neobvykle bzučí a v úlu zanikne pořádek a nastane zmatek.

Kolik chovného materiálu a chovných rámečků vložíme do úlu?

Ke včelí rodině zpravidla vkládáme jeden chovný rámeček, ale jsou včelaři, kteří vkládají dva chovné rámečky. Jeden chovný rámeček obvykle obsahuje 2 až 3 chovné latě. Na ty připevníme 40 až 45 soustav umělých buněk. Díky tomu, že jsou v chovném rámečku umístěny 3 latě, se včely starají o 120 až 135 chovných buněk. Počet zmíněných vložených chovných buněk je jednotný. Nicméně pro včelaře, kteří se zabývají chovem včelích matek, se může tento počet zdát příliš velký. Avšak v tomto případě není cílem chov kvalitních včelích matek, ale to, aby včely přijali co nejvíce chovných buněk, o které se následně starají. Během jednoho období produkce včelí mateří kašičky se na základě přepočítání chovné soustavy mateřských buněk, vyprodukovala mateří kašička v průměru z množství 4,9 mateřských buněk.

Kontrola přijetí vloženého chovného materiálu včelí rodinou.

Většina včelařů, kteří se zabývají produkcí včelí mateří kašičky, nekladou dostatečný důraz na kontrolu přijetí vloženého chovného materiálu včelí rodinou. Chovný rámeček vloží ke včelí rodině a vyberou jej až za 3 dny, tedy při získávání mateří kašičky. Tato nesprávná metoda může zapříčinit nechtěné ztráty. Při kontrole vloženého chovného materiálu můžeme posoudit, zda včely přijali soustavu buněk a jaký je počet přijatých buněk. Čas kontroly závisí na vložení chovného materiálu. Kontrolu provádíme, když je chovný materiál 4 dny starý. Věk chovného materiálu počítáme od momentu nakladení vajíček. To znamená, že když do včelí rodiny vložíme půldenní larvy za účelem produkce mateří kašičky, kontrolu musíme provést hned následující den. Pokud byly chovným materiálem třídenní vajíčka, tak provedeme kontrolu za dva dny.

Kontrola je nutná proto, abychom mohli včas odstranit možné vyskytující se chyby u včelí rodiny. V praxi se mohou vyskytnout následující chyby:

Přestože jsme matku včelí rodině odebrali ještě před vložením chovného rámečku, je zde možnost, že se mezi včelami nachází ještě jedna matka (mladá oplodněná nebo ještě zatím neoplodněná matka), která unikla naší pozornosti při vkládání chovného materiálu.

Další nečekaná situace může nastat tehdy, když mezitím přijala včelí rodina cizí včelí matku. To nastane, pokud se včelí matka z jiného úlu ztratí během vyrojení a vletí do dané včelí rodiny. Do včelí rodiny se může dostat i včelí matka ze sousedního rojícího se úlu. Z výše uvedených důvodů nebuduje včelí rodina mateřské buňky, a pokud ano, tak jen v malém množství. Když při kontrole zjistíme, že včely nezačaly stavět mateřské buňky, musíme najít důvod. Zjištěný důvod okamžitě odstraníme.

Způsoby produkce včelí mateří kašičky

Známe několik způsobů produkce mateří kašičky. Existuje však mnoho způsobů, které jsou u nás neznámé, ale v zahraničí je používají poměrně často.

Dosud známé způsoby produkce včelí mateří kašičky můžeme zařadit do tří skupin:

1. Produkce včelí mateří kašičky při trvalém odstranění včelí matky z včelí rodiny. Matka je po celou dobu produkce mimo včelí rodiny.
2. Produkce včelí mateří kašičky v přítomnosti včelí matky. Včelí matka je po celou dobu produkce v úlu.
3. Produkce včelí mateří kašičky kombinovaným způsobem. Produkci začneme bez včelí matky a později pokračujeme v přítomnosti včelí matky.

Produkce včelí mateří kašičky při dlouhodobém odstranění včelí matky

Do této kategorie zařazujeme způsoby, při kterých je po celou dobu produkce mateří kašičky včelí matka oddělena od včelí rodiny. Před produkcí se včelí matka odebere od rodiny a vrátí se zpět až po dokončení produkce.
Oddělení včelí matky lze realizovat dvěma způsoby:

• Včelí matku vyjmeme z včelí rodiny.
• Včelí matku necháme v úlu, ale izolujeme ji od ostatních včel.

Způsob produkce včelí mateří kašičky odstraněním včelí matky ze včelí rodiny

Při tomto způsobu produkce oddělíme včelí matku od včelí rodiny a necháme ji oddělenou po celou dobu produkce. Pokud je oddělena matka stará nebo málo produktivní, utratíme ji a po skončení produkce včelí mateří kašičky místo ní vložíme mladou produktivní včelí matku. Avšak v případě, že jsme od rodiny odebrali mladou, produktivní včelí matku, neutratíme ji, ale použijeme ji:

• Na výměnu včelí matky jiné rodiny.
• Na tvorbu umělých rojů.

Průběh produkce včelí mateří kašičky po odstranění včelí matky

Průběh produkce je následující:
Matku odstraníme ze včelí rodiny. Po ztrátě včelí matky nastane u včelí rodiny pud sebezáchovy. Včelí rodina začne stavět mateřské buňky. Následujících 9 dní z nich získáváme mateří kašičku. Po uplynutí devátého dne jsou všechny buňky uzavřeny. Tehdy z úlu vybereme náhradní plást a nahradíme ho chovným rámečkem. Před vložením chovného rámečku důkladně prohlédneme plásty, aby na nich nebyly trubčí, ale mateřské buňky.

Vyhodnocení způsobu produkce mateří kašičky po odstranění včelí matky

Výhody: Průběh práce je jednoduchý a nevyžaduje odborné znalosti. Včelí rodina přijímá velký počet mateřských buněk při vložení první série.

Nevýhody: Populace včelí rodiny se sníží, protože matka není schopna klást vajíčka. Po vylíhnutí včel již ve včelí rodině není více mladých včel. Produkce včelí mateří kašičky je možná pouze po určitou dobu (zpravidla 3-4 série). Množství mateří kašičky každou sérií klesá. Produkce mateří kašičky snižuje produkci medu, protože v tom roce, kdy včelí rodina produkuje mateří kašičku, nedosáhne ani průměrné produkce medu.

Způsob produkce včelí mateří kašičky izolováním včelí matky od ostatních včel

Tento způsob rovněž znamená oddělení matky po celou produkce. Rozdíl je jen v tom, že včelí matku neodebereme od včelí rodiny, pouze ji izolujeme v úlu. Matku můžeme izolovat následujícími způsoby:

a) v části hnízda
b) v celé ploše hnízda
c) v celé medové komoře

Odizolování včelí matky v části hnízda

Odizolování včelí matky v části hnízda praktikujeme v úlech, do kterých se vejde více plástů. Při tomto způsobu měníme místo izolování matky. Nejdříve používáme levou část místa na izolaci, dokud v pravé části, kde se nenachází matka, probíhá produkce. Pak přemístíme matku do pravé strany hnízda a zatím se produkuje mateří kašička v levé straně úlu. Izolaci matky je však v každém případě nutné provést důkladně. Pro tyto účely používáme dělící desku, která zabrání pohybu včel z jedné části do druhé.

Proces izolace včelí matky v části hnízda

Včelí matku oddělíme do levé části hnízda pomocí dělící desky. Pro matku umístíme do této části plásty trubčích buněk. Do pravé části hnízda začne osiřelá včelí rodina stavět na prázdný plást mateřské buňky. V následujících devíti dnech z nich získáme mateří kašičku. Po devíti dnech jsou v pravé části hnízda všechny buňky uzavřené. Z této části vybereme jeden prázdný (náhradní) plást a místo něj vložíme chovný rámeček. Z pravé strany přemístíme plásty, z nichž se již vylíhly larvy na levou stranu, aby do nich mohla matka naklást znovu vajíčka. Místo nich vložíme na pravou stranu plásty s již nakladenými vajíčky. Tím pádem produkujeme včelí mateří kašičku stále v pravé části hnízda.

Průběh práce můžeme změnit tím, že místo plástů přemístíme včelí matku. V tomto případě produkujeme mateří kašičku jednou v levé a jednou v pravé části hnízda. Někteří včelaři však nepoužívají na izolaci včelí matky dělící desku, ale použijí pro oddělení nejprve mřížku. Po devátém dni, kdy jsou v části, kde se nenachází včelí matka, všechny buňky kryté, včelař vybere mřížku a místo ní vloží dělící desku. Nevýhodou této metody je, z celkového času produkce ztratíme 9 dní.

Výhodou je, že matka může klást vajíčka neustále a včelí rodina se nijak výrazně neoslabí. Včelí mateří kašičku můžeme produkovat dlouhodobě a proces manipulace při produkcí je jednoduchý. Nevýhodou je, že tato metoda vyžaduje hodně času a práce.

Izolace včelí matky v celé ploše hnízda nebo v celé medové komoře

Včelí matku izolujeme v celé ploše hnízda tak, aby se včely, které jsou v hnízdě, nestýkaly se včelami v medové komoře. K oddělení můžeme použít různé materiály, jako například fólii. Stejnou techniku praktikujeme, když chceme matku izolovat v medové komoře.

I při této metodě můžeme měnit místo izolace matky. Nejprve ji můžeme izolovat v medové komoře a při tom produkovat včelí mateří kašičku v hnízdě. Následně matku vybereme z medové komory, zavřeme ji do hnízda a začneme produkovat mateří kašičku v medové komoře. Když včelí matku izolujeme v celé medové komoře nebo hnízdě, rozdělíme tím úl na dvě samostatné části. Proto je dobré udělat otvor pro včely také v medové komoře. Pokud se otvor v medové komoře nenachází, můžeme ho nahradit spodním dílem úlu, který má otvor pro včely.

Jednoduchý způsob produkce včelí mateří kašičky bez snížení produkce medu

Při tomto způsobu připevníme na hnízdo mřížku, kterou překryjeme drátěnou síťkou. Zpočátku mladé včely v medové komoře ucítí blízkost včelí matky přes drátěnou síťku. Za pár hodin však zjistí, že se k nim matka nemůže dostat. Právě proto se včely seskupí kolem chovných jednotek a začnou na nich stavět mateřské buňky (pud sebezáchovy).

Z hnízda vybereme plásty, na kterých vidíme, že jsou do jejich buněk už nakladená vajíčka. Matku izolujeme v hnízdě a namísto vybraných plástů vložíme plásty s prázdnými buňkami. Hnízdo oddělíme drátěnou síťkou a následně na něj umístíme medovou komoru, na které je otvor pro včely. Plásty vybrané z hnízda vložíme do medové komory. Také do ní vložíme náhradní rámy, případně rámy obsahující pyl tak, aby byla celá medová komora zaplněna plásty.

Otvorem včely vyletí a vletí zpět do hnízda, kde včelí matka dále klade vajíčka. Tímto napomáháme ke kladení vajíček. Mladé včely, které zůstaly v medové komoře, začínají projevovat pud sebezáchovy. Po následujících devíti dnech získáváme mateří kašičku z mateřských buněk, které byly přeloženy z hnízda do medové komory.

Za pár dní jsou již všechny buňky v medové komoře uzavřené. Plásty důkladně prohlédneme, aby na nich nebyly mateřské buňky. Z medové komory vybereme jeden náhradní rámeček a na jeho místo vložíme chovný rámeček s chovnými jednotkami. Po vylíhnutí, poté co se plástev vyprázdní, ho následně vybereme z medové komory. Následně vybereme z hnízda plásty s nakladenými vajíčky a na jejich místo vložíme vyprázdněné plásty z medové komory. Tím pádem plásty přendáme z hnízda do medové komory, čímž pokračujeme v produkci mateří kašičky.

Při této metodě produkujeme včelí mateří kašičku neustále v medové komoře. Pokud nechceme přehazovat plásty z hnízda do medové komory, stačí, když budeme přemisťovat matku. Při změně místa včelí matky získáváme mateří kašičku nejprve z medové komory a následně z hnízda. Jsou včelaři, kteří tuto metodu pozměnili tím, že matku neodělili v hnízdě úplně hned po vložení plástů do medové komory, ale jen vložili mřížku mezi hnízdo a medovou komoru. Tuto mřížku následně vyměnili za dělící desku až za 9 dní, čímž dosáhli toho, že včely v medové komoře nezačaly stavět mateřské buňky na normální buňky. Přesto je však zapotřebí kontrola plástů v medové komoře před tím, než se tam vloží chovné rámečky. Nevýhodou této metody je, že po přeložení oplodněných buněk do medové komory se ztratí 9 dní z produkce mateří kašičky.

Vyhodnocení metody izolace včelí matky v celé ploše hnízda nebo v celé medové komoře

Výhody: Včelí matka má stále prostor ke kladení vajíček. Včelí rodina se příliš neoslabí. Produkce včelí mateří kašičky se prodlouží a může trvat i celou sezónu.
Nevýhody: Tato metoda vyžaduje hodně času a práce.

Produkce včelí mateří kašičky u rojů

Mezi metody, při nichž oddělíme včelí matku při produkcí včelí mateří kašičky, patří i produkce včelí mateří kašičky u rojů. Jak již víme, včelí roj má výjimečně mnoho energie, jelikož se celou svou silou snaží vytvořit podmínky pro přežití v novém prostředí. Včelí roj můžeme přirovnat k novomanželskému páru, který se společnou silou snaží zařídit si svůj nový domov co nejpohodlněji a nejrychleji. Tuto vlastnost včelího roje využívají zejména včelaři pro vybudování několika plástů a pro dosažení větší produkce medu. Tuto vlastnost také využívají k produkci včelí mateří kašičky. Po sesbírání roje se přikrmuje energetickou potravou, na základě čehož naklade včelí matka vajíčka do hnízda velmi rychle. Následně včelí matku odstraníme a vložíme chovné rámečky. Tím pádem budou včely velmi produktivní, protože se vší silou zaměřují na výstavbu buněk a jejich zásobení včelí mateří kašičkou.

Vyskytly se i případy, kdy bylo při jednom roji napočítáno vybudování 100-120 mateřských buněk. Jsou včelaři, kteří nečekají, až začne včelí matka klást vajíčka v roji, ale ihned ji vezmou po vložení roje do úlu a následně vloží chovné rámečky. Zkušenější včelaři produkují včelí mateří kašičku včelami, které jsou vloženy do medové komory. Medová komora je oddělena od hnízda. V hnízdě se přitom nachází normální včelí rodina spolu s včelou matkou. Na medové komoře se také nachází otvor pro včely. Výhodou produkce mateří kašičky u rojů je, že roj produkuje velké množství včelí mateří kašičky nezávisle na počasí. Po skončení produkce včelí mateří kašičky roj bez matky prostě sjednotíme se včelí rodinou, která je v hnízdě. Takto posílenou včelí rodinu můžeme nadále využívat pro produkci medu nebo včelí mateří kašičky. Jsou včelaři, kteří pro produkci mateří kašičky používají výhradně vyrojené včelí rodiny. Chovné rámečky uložíme do úlu ihned po vyrojení, bez ohledu na to, zda se už mladá matka vylíhla nebo ne. Chovné rámečky se do úlu vkládají, dokud mladá matka nezačne klást vajíčka. Tato metoda však není příliš výhodná.

Produkce včelí mateří kašičky u včelí rodiny se včelí matkou

Sem patří ty metody produkce mateří kašičky, při nichž matka není oddělena, ale naopak, je stále se včelí rodinou. Je známo, že včelí rodina staví v medové komoře mateřské buňky. Tento jev nastane tehdy, když jsme do medové komory vložili již oplodněné buňky. Mřížka mezi hnízdem a medovou komorou vzbuzuje v mladých včelách pocit, že jsou bez matky a proto začnou stavět mateřské buňky. Pokud si tohoto procesu včelař nevšimne včas, včelí rodina se může nečekaně vyrojit. Z tohoto faktu vycházeli zahraniční včelaři, kteří produkovali mateří kašičku u včelí rodiny s včelou matkou. Aby zvýšili u včel pocit, že jsou bez matky, zvětšili vzdálenost mezi medovou komorou a hnízdem přidáním ještě jedné medové komory. Ze zahraničních metod je nejznámější Smithova metoda.

Produkce včelí mateřské Smithovou metodou

Zdá se, že v současné době je nejpopulárnější a nejúspornější Smithova metoda produkce včelí mateří kašičky. Je to typický způsob produkce mateří kašičky včelí rodinou se včelí matkou. Úl používaný pro Smithovu metodu produkce mateří kašičky vypadá následovně: První (spodní) část je hnízdo. Na ní se nachází medová komora. Třetí část je takzvaná chovná část, která slouží k produkci mateří kašičky. Mřížkou je oddělena první a druhá část (medová komora a hnízdo). Včelí matka se nachází v první části úlu, kde má dostatek místa na kladení vajíček. Plásty, do kterých včelí matka nakladla vajíčka, jsou pravidelně vybírány a umístěny do nejsvrchnější části. Tímto neustálým přemísťováním můžeme dosáhnout dvou výhod. První je, že včelař neustále nahrazuje mladé včely, které se starají o mateřské buňky v třetí části úlu. Druhou výhodou je, že včelí matka má v hnízdě stále dostatek místa a proto klade vajíčka s vysokou intenzitou.

Podle Smithovy metody se chovné jednotky přemisťují do umělých buněk, a to tehdy, když mají larvy 18-24 hodin. Na chovném rámečku se nacházejí tři latě. Do každého chovného rámečku umístíme 40-45 kusů umělých mateřských buněk. Tyto chovné rámečky postupně vkládáme ke včelám. První den vložíme první rámeček, druhý den druhý a třetí den třetí. Každý chovný rámeček má jinou barvu, aby byly rozlišitelné na první pohled. Čtvrtý den se získává mateří kašička z prvního chovného rámečku. Do vyprázdněných buněk vložíme následně další larvy. Při práci dbáme na to, aby na stěnách buněk nezaschla tenká vrstva mateří kašičky.

Podle tvrzení Smithe při produkcí včelí mateří kašičky jeho metodou včely produkují během celé sezóny normální množství medu i přesto, že během tří měsíců od nich odebírá včelí mateří kašičku denně. Podmínkou této metody je, aby byla včelí rodina silná a aby stále probíhalo kladení vajíček. Pokud by nastala situace, že by se kladení vajíček zastavilo, musíme ihned praktikovat energetické přikrmování. Pokud včely nemají dostatek pylu, tak se musíme postarat o jeho zásobování. Smith takovým způsobem získal od jedné včelí rodiny 450-500g včelí mateří kašičky za jednu sezónu.

Smith tvrdí, že ty rodiny, od kterých získával včelí mateří kašičku, dosáhli větší produkce medu a vosku, než ostatní včelí rodiny. Tento fakt si vysvětluje tím, že rodiny, které produkovaly včelí mateří kašičku, byly více kontrolovány a tím pádem o ně bylo více postaráno. Smithova metoda produkce včelí mateří kašičky má několik způsobů. Rozdíl v nich je ten, že chovné jednotky nezískává z téže včelí rodiny, která produkuje mateří kašičku, ale pro tento účel použije náhradní včelí rodiny. Cílem této změny je, aby včelí rodina, která produkuje mateří kašičku, nebyla příliš vytížená.

Kombinované metody produkce včelí mateří kašičky

Tyto metody vznikly po produkcí mateří kašičky ve včelí rodině bez včelí matky a ve včelí rodině se včelí matkou. Nejprve se vybudovaly buňky u rodiny bez včelí matky a produkce pokračovala podle metody, kde je včelí matka přítomna. Při této metodě jsme zpozorovali, že včelí rodina nezneškodní vybudované mateřské buňky, ale začne se o ně starat.
V praxi se tato metoda dá realizovat následujícími způsoby:

• Dočasné odstranění medové komory.
• Dočasné oddělení medové komory.
• Dočasné rozdělení hnízda.

Dočasné odstranění medové komory

Z medové komory, ve které se nachází četné množství včel, vybereme 2 náhradní plásty. Místo nich vložíme chovné rámečky a rámečky s pylem. Následně medovou komoru oddělíme na 24 hodin od úlu. Tím pádem se včely v medové komoře ocitnou bez včelí matky. Včelám v medové komoře musíme poskytnout přísun vzduchu, a proto podložíme medovou komoru větracím rámečkem. Přes tento větrací rámeček se ke včelám dostává vzduch zespodu. Výhodou spodního větracího rámečku je, že větrací otvory nezablokují svou váhou. Ihned po odstranění medové komory začneme včely energeticky přikrmovat. Když začnou včely stavět na chovném rámečku mateřské buňky, umístíme medovou komoru zpět na hnízdo. Sjednocení úlu nastává až po 24 hodinách. Včelí rodina následně normálně pracuje dál.

Dočasné oddělení medové komory

Podstata je stejná jako u předešlé metody s tím rozdílem, že medovou komoru neodstraníme z hnízda, jen ji dočasně oddělíme. Přísun vzduchu pro včely poskytuje otvor v úlu. Když včely vybudují mateřské buňky (24 hodin po zahájení budování), vyjmeme z úlu materiál, který sloužil na oddělení medové komory od hnízda. Včely tak pokračují ve stavbě mateřských buněk. Při produkcí mateří kašičky v medové komoře se doporučuje u všech metod zakrýt medovou komoru shora třemi deskami. Střední deska by měla být natolik silná, abychom mohli pohodlně provádět vyjímání a vkládání chovných rámečků. Použitím této střední desky se včely nemohou dostat z medové komory tak jednoduše, jako když je medová komora otevřená. Tím ušetříme práci i čas.

Dočasné rozdělení hnízda

K této metodě používáme pevnou, dobře izolující hmotu, kterou odstraníme až poté, když včely začaly budovat mateřské buňky v části úlu, kde se nenachází matka (po 24 hodinách). Pak se chod práce shoduje s metodou, kterou jsme popsali výše. Dočasné rozdělení hnízda praktikujeme zejména na ležících úlech.
Produkce mateří kašičky ve Francii
Ve Francii používají následující metody produkce včelí mateří kašičky:

• Produkce mateří kašičky pomocí startéru a finisheru.
• Produkce mateří kašičky bez včelí matky.

Produkce mateří kašičky pomocí startéru a finisheru

Včelí mateří kašičku produkují tímto neobvyklým způsobem zejména ve východní části Francie. V ležatém úlu oddělí včely mřížkou. Pokud je v úlu 12 plástů, tak bude v každém 6 plástů, jejichž rozdělení je následující: 6 plástů zůstává v části, kde je včelí matka a 4 v té, kde matka není. V té části, kde se nachází včelí matka jsou plásty, které obsahuj buňky s nakladenými vajíčky a plásty obsahující potravu.

Plásty v části, kde se nenachází včelí matka, obsahují: 1 plást, který obsahuje med a pyl (tento plást je umístěn hned vedle mřížky), 1 plást s nakladených vajíčky, ve kterém jsou vajíčka starší než 3 dny a 1 plást, který obsahuje potravu. Obě části úlu mají samostatný otvor. Plásty obsahující třídenní nakladená vajíčka přitahují včely, avšak vychovat z nich matky je už nemožné, proto začnou včely opatrovat uměle vytvořené buňky na chovném rámečku.

Do chovného rámečku se dostává zvláštním způsobem chovný materiál.

Mezi rozdělenou včelí rodinu na dvě části se vloží takzvaný „startér“, což je vlastně menší úl sloužící k páření včel, který obsahuje plástve s medem a pylem. Sem následně vloží včelí rodinu bez matky. Tato včelí rodina se zpravidla přikrmuje sirupem. Chovné rámečky s chovným materiálem se vloží do tohoto úlu na několik hodin. Tento způsob zajišťuje to, že včelí rodina přijme chovný materiál. Následně se chovný materiál přeloží do úlu s původní včelí rodinou, která již doopatrovala dosud vylíhlé včelí larvy (tato fáze se nazývá finisher).

Z této rodiny získávají včelaři mateří kašičku za 3 dny. Tento způsob produkce mateří kašičky je složitý, ale efektivní, protože zaručuje jistý výsledek. V oblasti západního Francie také rozdělují včelaři včelí rodiny na dvě části, ale nepoužívají včelí rodinu, která slouží jako „starter“. Tato metoda je v podstatě nejjednodušší. Velmi zajímavé je to, že i v jiných oblastech Francie se pokoušejí včelaři použít tuto metodu na produkci mateří kašičky, ale nedaří se jim to.

Produkce mateří kašičky ve včelí rodině bez matky

Včelí matka se odstraní od včelí rodiny ráno. Odpoledne se ke včelí rodině vloží chovné rámečky. Mateří kašička se odebere po uplynutí 3 dnů od vložení chovných rámečků. Poté se včelí matka vloží zpět ke včelí rodině, nebo se vloží ještě jedna sérii chovných rámečků, ve kterých se nacházejí jednodenní larvy. V tom případě se odebírá mateří kašička také po 3 dnech. Po druhé sérii se vloží včelí matka do včelí rodiny. Jedna včelí rodina se používá na produkci mateří kašičky 3 až 4 krát za sezónu. Při tomto způsobu produkce včelí mateří kašičky je nejtěžší prací vyhledání a odstranění včelí matky. Nejlepších výsledků se při této metodě dosáhne tehdy, když je včelí matka vložena ke včelí rodině po každé sérii.

Pozměněné metody produkce mateří kašičky

Mnoho včelařů mění jednotlivé postupy metod produkce včelí mateří kašičky na základě svých osobních zkušeností. Některé z nich Vám nyní představíme.

Jurigův způsob

Po odstranění včelí matky se všechny plásty s nakladenými vajíčky přemístí do medové komory, na které není žádný otvor pro výlet včel. Když jsou již na všech plástech buňky zakryté (po 9 dnech), vybere se jeden náhradní rámeček a místo něj se vloží chovný rámeček. Tento rámeček je speciálně vytvořen. Na spodní lati rámečku se nachází plechové krmítko s obsahem viliteru. Během prvního dne se krmítko naplní sirupem. Nad krmítko se následně umístí chovný rámeček, na který je chovný materiál mechanicky připevněn. Včely se tak hemží kolem krmítka a rychle staví chovné buňky. Druhý den se posune chovný rámeček o 7cm výše a na jeho místo se vloží další chovný rámeček. Takovým způsobem včelař obměňuje chovné rámečky během 9 až 10 dní, přičemž každý den odebírá mateří kašičku z nejvrchnějšího rámečku. Krmítko doplňuje sirupem podle spotřeby. Do chovného rámečku se vloží jedna polovina plástu, jehož jedna strana je následně pokryta fólií. Do stejného chovného rámečku se vloží další plást, do kterého jsou již nakladená vajíčka a jsou na něm mladé včely.

Způsob Ing. Melišky

Emil Melišek produkuje včelí mateří kašičku v úlech se dvěma otvory. Tento úl je předělený dělicí deskou. V jedné části se nacházejí plásty s nakladenými vajíčky a v druhé včelí matka se včelí rodinou. Do té části úlu, kde se nachází včelí matka, jsou vloženy chovné rámečky s prázdnými plásty. Po skončení produkce se dělící deska nadzvedne pouze natolik, aby pod ní mohly prolézt včely dělnice. Po 3 až 4 dnech lze dělicí desku zcela odstranit. Výhodou této metody je, že se včelí matka nemusí hledat a oddělovat. Neobvyklý je i způsob V. Tatranského, který používá na produkci mateří kašičky úl se třemi otvory. Do úlu se vejde 27 chovných rámečků (1 otvor slouží pro 9 rámečků). Na jaře se nachází včelí rodina ve střední části, odkud se rozšiřuje do dalších dvou částí. Včelí matka je nejprve oddělena v levé části úlu. V 2/3 úlu se nacházejí plásty, které když jsou již kryté, tak včelař vymění mřížku mezi částmi úlu za dělící desku.